Kdo nese vinu?

Skoro se stydím vracet se znovu k uprchlické krizi. Ale proč ne, stejně nekončí a nikdy končit nebude. Jen míra může být různá. 

Viníci stěhování národů se hledají v klimatu, ve válkách, na všech stranách. Viníkem prý je ISIS, EU, USA a jak se komu hodí. Zůstaňme v našich hranicích a udělejme si pořádek na vlastním dvorečku.

Mezi naše viníky patří ministerstvo zahraničí a především pracovníci jeho ambasád. Místo utrácení milionů za pochybnou pomoc se mají věnovat propagaci České republiky. Vysvětlit migrantům, že u nás je větší zima než u nich, více tu prší (i když zemědělcům je to málo), většina naších rodin nemá domy, ale jen byty. Také že se tu neživíme prodejem čaje po ulicích, většina našich občanů večeří doma a ne v hospodách. Prostě že život u nás má s tím jejich pramálo společného.

Všímavý turista ví, že místní v severní Africe a na Blízkém východě pokládají každého turistu za boháče. Pro jejich mentalitu je dost nepochopitelné, že normální Čech šetří na týden dovolené u moře jednou za rok. Asi by měli vědět, že polední siesta je pochopitelná u nich, ale ne u nás. A že odpadky se u nás (s výjimkou některých sídlišť) neházejí z okna na ulici.

Také ministerstvo vnitra má máslo na hlavě. Pochopil bych pomoc aktivistů migrantům na cestě za lepším. Ale v okamžiku, kdy je tuto cestu nutno přerušit z čistě praktických důvodů, pak už není jakákoliv pomoc v dalším pochodu na místě. A z aktivisty se stává převaděč. Snad ještě kdyby se v Řecku angažovali při organizaci návratu z hranice do vládou řízených pobytových zařízení. Pokud ne, měla by policie tyto lidi přísně stíhat. Samozřejmě s nimi i všechny jedince, kteří vkročili na území státu bez platných dokladů. Jinak se propříště bude dopravní policie stydět vymáhat na mě při běžné kontrole celý štos papíru.

I ministerstvo kultury by sbližování kultur mělo víc pomáhat. Například důsledným poučením, že u nás jsou dny volna sobota a neděle a ne pátek. Ramadán nesmí žádným způsobem narušit pracovní proces v zájmu růstu ekonomiky.

Samozřejmě je v rámci spolužití kultur nezbytné působit i na vlastní straně. Populární ministerstvo pro rovnost jistě vysvětlí  MPSV, že důchody jsou vlastně výběr peněz vkládaných za více než čtyřicet let práce a tedy v zájmu zachování rovných podmínek by důchodci měli k důchodu dostat navíc stejnou částku jako ti, co větší nebo menší část svého života do důchodového systému nepřispívali. Domnívám se, že sociální dávky pro občany státu budou muset být z pochopitelných důvodů minimalizovány.

Dalo by se pokračovat. Ale vláda by se měla víc angažovat jako celek především v omezení bruselské byrokracie. Protože co tam bylo za poslední rok vymyšleno, to už je práce pro psychiatra. A tolik psychiatrů v Evropě nemáme.

Také by měla občanům dát najevo, že státní rozpočet je určen na provoz státu a ne na provoz neziskových organizací a přemíru dotací. Jejich činnost je jistě záslužná, ale nikoliv za státní peníze. Jsem optimista. Když sociální demokraté dokáží vzhledem k rozpočtové tísni postrádat dosud nepostradatelné úředníky, tak jistě dokáží zracionalizovat i řízení největšího problému současné doby – migrační krize.