Jsou malé, ale šikovné

Přibývá pohádek pro dospělé. Máme zase před volbami. Vlastně máme stále před volbami. Po nich se nějaký čas organizuje, potom jsou parlamentní prázdniny a dovolené a než se jeden naděje je tu nová volební kampaň. A protože se poslanci musí věnovat i volbám do zastupitelstev obecních a krajských není divu, že se k pořádné práci nedostanou. Ale co my voliči, jak se máme v takové situaci chovat?

Máme dvě silné strany. Každá z nich by byla ráda kdyby byla ta jedna jediná vedoucí síla v zemi. Čekám kdy se domluví a budou o vládu losovat. Vyšlo by to nastejno a ušetřilo by se.

Jak máme jedné z nich věřit, že chce usilovně šetřit státní pokladnu. Tak ať třeba předvede jak vybírat daně od neplatičů, nepřeplácet státní zakázky, zbytečné audity a outsorcing z kterého žijí spřátelené soukromé firmy. Ať omezí státní správu a samosprávu třeba tím, že zjednoduší administrativu. Hodně úspěchů.

Ta druhá je věrná své ideologii a za to bychom ji měli chválit. Bohužel, občas to vypadá, že některé nápady postrádají logiku. Nemluvě o tom, že sem a tam dojde k obratu ve veřejných prohlášeních. Nemá to ovšem jednoduché. Mládež jí nefandí. Copak mládež. Ta je radikální. Jednou manifestuje za marihuanu, podruhé proti socialistům. Jednou podpoří pirátskou stranu jindy dělnickou. Dokázala se postavit do předních řad za demokracii v devětaosmdesátém, osmašedesátém, stejně za kubánskou revoluci, nebo pod rudými prapory budovala širokorozchodnou (železnice na sovětské hranice v padesátých letech).

Pak existuje parlamentní výplň. Zelení posledně zabodovali. Nové koště dobře mete, říkali si voliči. Zelení se znemožnili díky vlastním lidem. A přitom tu je tolik k řešení.

Věci veřejné jsou nové, nikdo na ně moc neví, ještě se nezkompromitovali. Tak ať si to zkusí.

Lidovci jsou pomalu na odpis. Jeden neví jestli budou ve vládě napravo nebo nalevo. Budou tam určitě i kdyby je nikdo nevolil. Po dlouholeté spolupráci s komunisty v Národní frontě čekají na stabilnější poměry. Pak se neomylně přichýlí k vítězi. Bohužel ani to jim asi nebude dlouho platné. Křesťanské kořeny zatím máme v našich krajích všichni. Ale ne všichni jsme katolíci. V dnešním globalizovaném a multikulturním světě je taková vazba poněkud těsná. Máme čekat i politické strany českých buddhistů nebo přesídlenců z venkova do měst?

Kdo překvapuje je TOP. Nemohl jsem uvěřit, že tak snadno chlapci získají vysoké preference. Potom mně došlo kolik kuřáků ignoruje vážné varování na krabičkách cigaret, kolik lidí chodí přes koleje ačkoliv mrtvol na kolejích neutěšeně přibývá. Máme svou hlavu. Tak pro ty přesvědčené jen malou informaci. Nové politické strany zakládají především ti kteří se nedostali na volitelná místa. Proto opustí svou nevděčnou mateřskou stranu a založí si vlastní. A začnou pod novým praporem s novými hesly. Alespoň do příštích voleb. Pak půjdou jinam. (Viz sbírku posledních dvaceti let.)

Komunisté. Za svou malou popularitu si mohou sami. Je na čase aby si přestali hrát na schovávanou a zveřejnili kteří socialističtí papaláši jsou dnes „demokratickými“ papaláši. Vzpomínám na přesvědčeného komunistu který měl v devadesátém mutace jestli je horší knížku položit nebo si ji nechat. Položil ji a dnes je úspěšným manažerem. Také by mě zajímalo proč v dobách kdy někteří z nás měli problémy se studiem na vysokých školách jiní studovali v zahraničí a dělali stáže na Západě. Museli být velmi dobře zapsaní.

Takže zbývají jen ty malé, ale šikovné. Strany které přicházejí s novými nápady. Tak dobrými, že si je velké strany přisvojí. Ostuda je, že na ně ty velké nepřišly samy. Bohužel volební zákon mrňousky nepustí do parlamentu. I když jeden poslanec je půl procenta ze dvou set. Na jednu stranu je evidentní, že jediné na čem by se tak roztříštěný parlament dohodl je výše poslaneckých platů. Na druhou stranu není demokratické když si vítěz přisvojuje něco co mu nepatří. To už bychom tu opravdu mohli mít jen jednu stranu. A tak bych si přál, aby mandáty připadající na hlasy těch malých zůstaly neobsazeny. Ubylo by planých projevů, ušetřilo by se a těch několik zbývajících poslanců kteří na zasedání chodí by mohlo jednat v některé z malostranských hospůdek.

Snad každý občan nadává na vrcholné politiky. Dokonce se objevil nápad kroužkovat poslední kandidáty jen aby došlo k výměně těch co tam léta nevykazují smysluplnou činnost. Dovolil bych si navrhnout malou obměnu. Nekroužkujte jména, kde je vedle napsáno „poslanec PS PČR“. Naopak kroužkujte ty, kteří jsou za nimi. Co myslíte že to s parlamentem udělá? Myslím, že ti co tam přijdou si dají dobrý pozor aby se rychle nezprotivili.