Pan ministr Babiš je nejenom strážcem financí, ale i vděčným objektem kritiky, nadávek nebo komentářů. Každý herec bere za účinkování na scéně honorář. Babiš za svou roli nic nebere.
Představte si, že si ještě stále mnoho lidí myslí, že ministr financí rozhoduje o financích. Vycházejí totiž ze zkušenosti normální rodiny. Tam řekne správce financí (manželka) „tatínku, žádné kuželky nebudou, potřebujeme novou pračku“. A je rozhodnuto. Ve vládě to tak nefunguje. Ministři (a samozřejmě ministryně) se prsí a požadují pár milionů, pár miliard a povinností ministra je vyhovět. Já bych tam vydržel asi tak týden. Prostě bych nedal, ať kolegové šetří. Snížil bych státní dluh a potom bych rozdělil zbytek. Už věříte, že bych dlouho nepřežil?
A to není všechno. Peníze chtějí aktivisté na záchranu ondater, aktivisté pomáhající dětem co nechtějí jíst špenát, aktivisté vítající migranty. Dále neziskovky organizující sbírání vajglů v českých lesích, neziskovky dovážející uprchlíky tam a zpět a neziskovky zajišťující metodická školení pro školitele personálu v jeskynních školách. Podstatou celého „západního“ světa je plýtvání.
Normální lidé nad tím kroutí hlavou. Jsou hloupí, nevzdělaní, venkované, fašisté, xenofobové a vůbec zvířata. A přitom jde o kupecké počty.
Je nás asi deset milionů. Odečtěte laskavě školní děti (včetně dítek studujících do třiceti, protože musí cestovat, užívat života a získávat zkušenosti), dále starobní důchodce kteří už nemohou normálně pracovat (protože jsou schopni usnout i během parlamentní diskuse), dále nezaměstnané, bezdomovce, vězně, dlužníky (kteří nemohou splácet lichvářské úroky z dluhů), zloděje kteří rozkradli tolik, že to nikdy nevrátí, armádu která bojuje na druhém konci světa, policii která honí uličníky co měli být za mřížemi a ne zcela nakonec všechny zaměstnance v neproduktivních zaměstnáních (tedy ty, co neprodukují něco co se dá prodat, a pokud ano, tak jedině proto, že to někdo nařídí - například různé poplatky za netěsná okna nebo vymetání komínů). Jak dlouho trvala a co stála jednání o odporných obrázcích na krabičkách cigaret? Dnes dostanete jednoduchou krabičku a můžete si pokouřit dál.
Zbude vám pár set tisíc těch, kteří vydělávají a živí tuto společnost. Nezlobme se na ně, že se jim to zajídá. Já je plně chápu. A tak nadnárodní společnosti odvedou prachy za hranice, nejbohatší podnikatelé se přestěhují do daňových rájů, živnostníci zatlučou, co se dá. Zůstane pár zaměstnanců, kterým ještě nedošlo, že se na to mohou také vykašlat.
Zatím ještě nedošlo k nejhoršímu. Zatím je stále výhodnější najít obětního beránka, nadávat mu a doufat, že k řešení opravdových problémů nebude muset dojít. Přinejmenším v aktuálním volebním období. A tak za to může Belzebub, Mohamed Sahara, Putin a také Babiš. Měli bychom si ho šetřit! Protože kdyby nebyl, museli bychom sehnat někoho jiného. Jak jinak zamaskovat skutečné problémy?
