Je tu někdo kdo se diví?

Těsně po sametové revoluci jsem udělal zkušenost se zastupitelskou demokracií. Nepříjemnou. Získal jsem hodně hlasů, ale ne na té nejpopulárnější (dnes už neexistující) kandidátce. Následně mě voliči zastavovali na ulici a tu vyčítavě, tu hodně drsně a nahlas mně kladli za vinu, že rozhodnutí zastupitelstva a úřadu dopadlo právě tak jak dopadlo. Bylo těžké se hájit a přesvědčit je, že poměr hlasů ve volbách není k ničemu pokud se vítěz rozhodne ovládnout pole do posledního místečka. V radě žádný volební poměr neplatí.

Upřímně řečeno, tehdy jsem se tomu divil i já. Dnes už vím, že vítěz chce brát vše. Jen málokde, myslím  v obci, kraji nebo parlamentu je poměrné zastoupení. Potom se divíme, že lidé politikům nevěří. Je to mimo jejich chápání zastupitelské demokracie. Já jsem už zákony smečky pochopil a jediné co mně zbylo je několik zbožných přání:

Aby starosta, hejtman, premiér samozřejmě z vítězné strany pustil do funkcí v poměru hlasů i reprezentanty ostatních stran.

Počet místostarostů, místopředsedů sněmovny a pod se neurčoval podle počtu stran koalice.

V malých obcích mohou být funkcionáři samosprávy neuvolnění, proč ne třeba v krajích?

Ve výborech a komisích býval zástupce města, zastupitel a ostatní členové byli odborníci. Tak by to mělo být. Tady je výborná příležitost uplatnění zástupců malých stran kteří mohou mít nekonvenční nápady, ale v koalici vydírají nebo se zesměšňují častým přikláněním tu k jednomu, tu k druhému vítězi a utvrzují se v omylu, že oni jsou tím rozhodujícím prvkem demokracie.

Tam kde nejde o mezinárodní politiku ale o věcné problémy, tedy v obcích a krajích, by mělo přestat neustálé podezřívání levice z nekalých úmyslů.  (Konečně při volbě prezidenta nikomu nevadila.) Jednak i tam jsou odborníci, jednak i oni mají dostatek příznivců. Konečně, vytahuje dnes někdo pátera Koniáše a křížové výpravy? Politika nikdy nebyla úplně čistá a proto bychom si měli ohlídat hlavně tu aktuální. Na pravici by měla být předem dána jasná pravidla co se nesmí. Pod hrozbou okamžité exkomunikace z party.

Prostě když ne pravda a láska tak alespoň tolerance a slušné chování. Volené funkce by neměly být korytem.

 A konečně několik organizačních návrhů. Prostý lid by potěšilo, kdyby si státní správa a samospráva ubrala prostředků. Obvykle si nejprve vydělí prostředky pro svůj provoz a ostatní až potom. Mají-li úředníci opravdu moc práce, je nutné jim práci zjednodušit a ne přibírat nové za další peníze. Občan se zaraduje. Zeštíhlit volené orgány. Prý máme jednu z největších byrokracií na světě v poměru k počtu obyvatel. A k tomu Unii navíc.

Zástupci lidu  se občas dokáží domluvit. Čím výš, tím hůř. Souvisí ten mediální tyátr s výškou honorářů? Asi ne. Protože když čtu v blogu že národ je blbý jen proto, že víc lidí má odlišný názor než jeho autor, tak to není možné. Nebo že by tady byli autoři sponzorováni podle počtu zveřejněných hrubostí?