Poslední Focus jsem sledoval celé dvě hodiny. Protože poznání není nikdy dost. A pozorně jsem si všímal některých prezentovaných názorů.
Pan Moravec se zachoval jako normální pracovník televize. Diskutovalo šest odborníků, z toho pouze jeden přírodovědec, žádný technik. Tomu se říká vyváženost a objektivita podle ČT. Přitom všichni jistě měli v kapse mobil, a předpokládám, že ho i sami dokázali vypnout před vstupem do studia. Kdo ho vymyslel, sestrojil, vyrobil, to nejsou otázky hodné elit. Pravděpodobně jsou toho názoru, že takové věcičky vyrábějí trpaslíci. Pro určitý typ lidí jsou to samozřejmosti, které prostě do naší doby patří, vem kde vem.
Množí se nám názor, že nejdůležitější je diskuse, občanská výchova, humanitní vzdělání. Fakta najdeme na internetu. Praktici z tohoto vývoje šediví. Oni už nechybí jen svářeči, chybí i lékaři. Každý puberťák ovládá pc, facebook, youtube, atd., a snad i umí napsat esej a studii o vlivu her na rozvoj osobnosti. A to je tak všechno. Opravdu? Domníval jsem se, že doby kdy ta správná filozofie byla nadřazena všem vědám je za námi. A přenášet model vzdělance z devatenáctého století do jednadvacátého není nejšťastnější. Správný klasický gymnazista uměl latinsky a řecky, obvykle i německy a francouzsky. Místní hokynář nebo statkář se s ním nemohli rovnat. Ale dnes jsme jinde.
Objevila se celá řada zajímavých souvislostí. Ano, děti na prvním stupni jsou vděční žáci. Proč tedy, (jak bylo řečeno) jejich nadšení pro školu mizí v šesté, sedmé třídě? Svádět to na nedostatečnou motivaci ze strany kantorů je jen oblíbený způsob jak svést vlastní chyby na někoho jiného. Nemá vliv i skutečnost, že dítko začne vnímat svět a zjistí, že na profesi politika nepotřebuje žádné vysoké vzdělání? A sousedovi stačí k úspěchu najít stovku šikovných zaměstnanců? Nebo také proto, že v těchto třídách začínají předměty jako fyzika, chemie? A tomu žáčkovi ta věda začne být nepochopitelná? Matně si vzpomínám, že kdysi dávno byl dělán průzkum a zjištěno, že fyzika je těžší než matematika a devadesát pět procent obyvatelstva nechápe základní fyzikální principy. V Československu. Jak to je v Keni nevím. Nemachrujte a zkuste ratolesti vysvětlit co je v prostoru mezi jádrem atomu a elektronem. A to nemluvím o nanotechnologiích, astrofyzice, genetice, elektronice, atd.
Nové generaci chybí schopnost logicky uvažovat a zpracovávat fakta (která, když žádná neznají). Pan profesor Halík správně zdůraznil význam humanitních věd pro rozvoj mozku. Jistě by ocenil, kdyby mu někdo prozradil, že mozek není sval.
V té souvislosti se nabízí i otázka proč profesoři tak lpí na předávání jmenování prezidentem. Tím, kterému mnozí nemohou přijít na jméno. O návrhu rozhoduje fakulta, proč tedy sláva na Hradě? Mimochodem, když klesá úroveň vzdělanosti, jakým zázrakem se tento proces vyhnul právě zmiňovaným profesorům, když vysokou školu má dnes každé větší městečko? Trocha sebekritiky by neškodila.
Z podobných názorů šířených elitami vyplývá jedno podezření. Názor, že schopné a pro moderní svět nezbytné techniky a přírodovědce někde nakoupíme. Stačí se podívat na jména významných vědců. Číňan, Ind, i když jsou z USA. Talentované mozky se nakupují. A draze. My také vychováváme dobré lékaře a přitom každý pátý s čerstvým diplomem zdrhne. Nějak mně to připomíná situaci například Kolumbie, kde domorodci pěstují banány a nadnárodní obchodní řetězce bohatnou. Bude mít Česko své užitečné odborníky nebo budou otitulovaní absolventi prodávat v hypermarketech?
Domnívám se, že problémy vznikají proto, že společnost řídí lidé, kteří životu nerozumí. Přesvědčit mě mohou diskutující na blogu.
