Díky za každou dobrou informaci

Žijeme ve století informací. Valí se na nás z každého rohu. A přesto nejsme informovanější, natož chytřejší. 

Právě jsem si poslechl, jak na našem území operovala skupina dealerů drog ze zemí bývalé Jugoslávie. Odkud že? Ještě jsem neslyšel, že by lupič ze Žižkova byl v televizi prezentován jako občan bývalého Rakousko-Uherska. Proč ta nekonkrétnost?

Pokud se například v Belgii stane atentát, dozvíme se, že občan byl Belgičan. Jen výjimečně se dodatečně někdo zmíní, že Belgičan původem z Maroka. Co tedy má ovlivnit náš úsudek, původ nebo státní příslušnost?

Skupina kapesních zlodějů přistižená při krádeži v obchodním domě je veřejnosti prezentována jako občané z Rumunska. Pokud by jim ovšem prodavač dal pár facek, bude incident vyšetřován jako násilí na etnické skupině obyvatel s rasovým podtextem.

To všechno je ze skutečných zpráv.

Náprava není na obzoru. To by totiž předpokládalo, že jeden každý z nás bude především Občan! Žádný etnický původ, žádná rasa ani sexuální orientace se v právech a povinnostech nebude rozlišovat! Poperu-li se s kýmkoliv, bude to stále stejná výtržnost. Budu-li krást, bude to stále stejný trestný čin. Kamarád Li je nyní občan ČR stejně jako já. Se vším všudy. Proč to nejde?

A to jsou jen maličkosti. Podobná „informovanost“ cílí i na podstatnější fakta. Nejmenovaná nespolehlivá televize přinesla informaci o tom, jak jsou krymští Tataři nespokojeni s přiřazením Krymu k Rusku. Copak to bych pochopil, každý máme k něčemu nějaké výhrady. Zpráva nezapomněla připomenout, že krymští Tataři byli svého času přestěhováni Stalinem na Sibiř. Co jsem ale nezaslechl, že Tataři byli také jednou ze skupin obyvatel, která  v období přepadení Sovětského Svazu zřetelně sympatizovala s Hitlerem. Tedy pátá kolona hitlerovského Německa.

A tak bychom mohli pokračovat. Jedna perlička vedle druhé. Ne! Zatajování pravdy, občas i přímá dezinformace.

Připočteme-li k tomu drobné podvůdky všedního dne, jako nižší kvalitu zboží jedné značky u nás a v Německu, lichvu a podvodné smlouvy, nemůžeme se divit, že stále více lidí nevěří ani na křesťanské pozdravení. Čí to je zásluha?