Další skvělá zpráva

Blog vyjadřuje názor a to je správné. Bloger ví své a sděluje to těm, co myslí jinak. Já nevím, já se nechám poučit.  Na diskusi se těším.

Hospodářství roste. Nejen díky tradičnímu průmyslu, ale i díky růstu stavební výroby a spotřebě domácností. Rád bych zajásal, ale nemohu. Stavebnictví podporují státní i soukromé zakázky. U těch státních má významnou roli podpora EU. Jenže k tomu je nutné přidat i naše peníze. Například místo splácení státního dluhu, na jehož dluhovou službu jdou astronomické částky. Jsem ze staré školy, dluhy nedělám. Nejsem český stát. A daně nemám komu zvýšit.

U soukromého investování jsem už úplně mimo. Všichni mladí z mé širší rodiny mají byty a domy. Všichni na hypotéku. Všichni budou splácet až do vysokého věku. Všichni předpokládají, že neonemocní, nerozvedou se, nepřijdou o práci. Okolo nich jsou jen neschopní, hloupí, líní  a nezaměstnaní. Naši mladí jsou výjimeční(!!!). Díky nim zažívá stavební průmysl boom. Až nastane krize (pravidelná a zákonitá), co pak? Neschopnost splácet dluhy, exekuce.

Domácnosti víc utrácejí. Nejsem nakupovací typ, nakupuji jen občas a převážně stejný sortiment. To znamená, že pravidelné zvýšení ceny mě plácne přes oči a přes peněženku. Není náhodou ten hospodářský růst daný spotřebou jen obyčejné zdražování? Zdraží se, zvýší se tržby. Teď si zrovna nemohu vzpomenout, který ekonom varoval před zadlužováním lidí, států, celé zeměkoule.

Myslel jsem, že hospodářský růst znamená větší bohatství. Pro lidi i pro společnost. Teď mám dojem, že hospodářský růst znamená vyšší ceny a větší dluhy. Samozřejmě se mohu mýlit, ale co ta armáda občanů na hranici chudoby, důchodci v exekuci?

Na diskusi se těším. Jeden se má stále učit.

(Posledně jsem se pozastavil nad oznámením, že Česko má levnější pracovní sílu než dosud levná Čína. Marně. Ani kladná, ani záporná odezva. Proč asi?)