Sedím si v čekárně, čtu si a těším se, že za chvíli dostanu kafe zdarma ve vlaku RegioJet. Paní, kterou jsem vídal vždycky pouze za sklem najednou otevřela dveře a přišla si povídat. “Jedete se soukromníkem?” začala trochu interogativně.
Díval jsem se na ní chvíli trochu nechápavě. Za prvé jsem si četl něco o matematice, za druhé nejsem zvyklý, aby si paní “z poza okénka” se mnou přišla povídat a za třetí slovo soukromník mi vyvolalo příliš mnoho asociací, abych dokázal v mžiku odpovědět. Paní zopakovala svou otázku s dodáním informace, že státní vlak teď nejede. Došlo mi, o co paní jde a odpověděl jsem: “Ano jedu RegioJetem."
“Tak tady nemůžete být bez platné jízdenky Českých Drah.”
Pokusil jsem se smířlivě vysvětlit, že zpáteční cestu vlakem pojedu s Českými Dráhami a v duchu jsem si připravil trik, že si koupím zpáteční jízdenku už teď, abych mohl tedy na jednom ze tří sedadel zejících prázdnotou sedět dál.
Paní mi začala vysvětlovat, že nějaká její paní vedoucí vydala nařízení, že lidé čekající na RegioJet nesmí čekat v čekárně, která je pro cestující Českých Drah. “Já vás teda do deště vyhánět nebudu, ale jenom abyste věděl, že tady nesmíte být bez platné jízdenky Českých Drah.” Poděkoval jsem za informaci a naznačil, že jsem rád, že už to vím. Paní ale neodolala a začala sdělovat důvěrné informace o tom, že ti z RegioJetu vyhazují pytle s odpadky za koleje, že nemají nic domluvené a že jsou prostě špatní. Už jsem chtěl dodat informaci, že RegioJet narozdíl od Českých Drah třídí odpad, ale včas jsem si uvědomil, že v tomto rozhovoru je lepší býti pasivním pokud nechci jít na déšť. “Takže on ten Regio Jet není zas tak skvělý,” dodala ještě paní.
Za týden jsem si přišel opět sednout. Paní už nevyšla ze dveří, ale pouze na mně přes okénko zahulákala: “Víte, že tady nesmíte být?” Já jsem odpověděl: “Ano vím.” Viděl jsem, že se paní ulevilo, že mi to nemusí znova vysvětlovat a v klidu jsem si mohl číst.
