Lidi už si zvykli, tak proč to měnit?

Tak tuto památnou větu pronesl včera v ČRO mluvčí bývalého ministra zdravotnictví Tomáše Julínka, Mgr. Tomáš Cikrt. A tato věta byla vyřčena v souvislosti s návrhem na zrušení třicetikorunového regulačního poplatku ve zdravotnictví a v lékárnách.

Tomáš Cikrt dále rozvinul svou „úžasnou“ myšlenku. „Lidi sice ze začátku brblali, ale postupem času si zvykli a dnes to berou jako samozřejmost. Doktoři si už za těch 7 let, kdy regulační poplatek ve zdravotnictví funguje, taky zvykli na to, že od pacientů vybírají 30 Kč. Tak proč by se mělo něco tak perfektně fungujícího rušit?“

Určitě by se regulační poplatek zrušit měl! Proč potom odvádím státu tak vysoké odvody za zdravotní pojištění, když musím ještě platit při každé návštěvě lékaře?

Jenže tady nejde jenom o regulační poplatek 30 Kč ve zdravotnictví. Tady jde o to, na co si lidi v České republice musí ještě zvyknout.

Živnostníci si musí každý rok zvykat na to, že se jim zvyšují minimální zálohy na zdravotní a důchodové pojištění. Letos je to sice jen o 4 Kč z 1748 na 1752 Kč u zdravotního pojištěni a z 1890 na 1894 Kč u důchodového pojištěni, ale jelikož bude v roce 2015 zvýšená minimální mzda pro zaměstnance o 700 Kč, tak čekám pro rok 2015 i razantnější navýšení minimálních záloh na zdravotní a důchodové pojištění u OSVČ. Živnostníci budou ze začátku sice trochu brblat, ale pak si zvyknou, tak proč to měnit? A že to pomalu a jistě většina živnostníků balí a věší svou živnost na hřebík? Koho to trápí. Jenže zkuste dneska sehnat schopného zedníka, instalatéra, topenáře, klempíře, elektrikáře, kominíka, čalouníka, ševce nebo krejčího, který vám odvede perfektně svou práci. Řekl bych, že je to skoro nemožné.

Kuřákům minimálně jednou ročně zdraží krabička cigaret. Jelikož jsem sám nekuřák, tak nevím kolik takové Petry nebo Camelky stojí, ale jen kolem sebe po každém zdražení slyším: „Přestávám kouřit, ty cigára jsou už tak drahé, že na ně prostě nemám.“ Jenže své předsevzetí kuřáci vydrží maximálně 14 dní a pak si stejně své retky koupí a hulí dál jak fabriky. Kuřáci budou ze začátku sice trochu brblat, ale pak si zvyknou, tak proč to měnit?

Že zdražuje minimálně jednou za dva roky pivo o korunu, toho si taky už nikdo pomalu nevšímá. Kde jsou ty časy, kdy stála desítka 1,70 Kč a dvanáctka 2,80 Kč? Cena piva se zvyšuje nenápadně, ale s pravidelností sobě vlastní. Pivaři ze začátku sice trochu brblají, ale pak si zvyknou, tak proč to měnit?

Samostatnou kapitolou je pitná voda. Pamatuji časy, kdy cena vodného pro domácnosti byla 10 haléřů za kubík. Ještě v roce 1990 stálo v Praze vodné a stočné 80 haléřů za kubík! A dneska? Vodné a stočné v Praze stojí 75,84 Kč za kubík! V Táboře je to dokonce 103,67 Kč za kubík. Vodné a stočné se zdražuje s takovou pravidelností, že i ranní stolice není tak pravidelná. Jenže marže mizí většinou v zahraničí. Lidi ze začátku sice trochu brblají, ale pak si zvyknou, tak proč to měnit?

A tady bych mohl pokračovat do nekonečna. Ať je to elektřina, plyn, pohonné hmoty, mléko, mouka, cukr, vajíčka, hovězí maso, vepřové maso, uhlí, cihly, dřevo, poplatky za komunální odpad, poplatky za vedení účtu v bance, poplatky za poplatky a já nevím co ještě. To všechno pomalinku, krůček po krůčku, zdražuje. Lidi ze začátku sice trochu brblají, ale pak si zvyknou.

On měl vlastně Mgr. Tomáš Cikrt pravdu. Lidi už si zvykli, tak proč to měnit?