V sobotu 27.července 2013 se v amfiteátru Skalky v Novém Jičíně konal již 10.ročník hudebního festivalu regionálních rockových kapel.
Na této hudební akci nevystupují žádné megahvězdy, které berou za vystoupení desítky tisíc, ale vystupují zde skupiny, které hrají za „pivo a párek“. Přesto navštěvuje tuto akci každoročně více jak tisícovka fanoušků rockové muziky.
Letošní ročník byl desátý, tudíž jubilejní. A jubilejně se k této akci postavil i pořadatel této akce – Městské kulturní středisko Nový Jičín, který vybral to nejlepší ze všech devíti předcházejících ročníků. A jako speciální host letos vystoupila skupina Eleison, která je v novojičínském okrese hodně populární. Jako host se v jejích řadách představil Kryštof Michal (Portless, ex-Support Lesbiens).
Hodnotit jednotlivé skupiny opravdu nemá smysl, protože všechny soubory, včetně těch z „béčkové“ scény, odvedly stoprocentní výkon. Neznalí, kteří Na Skalky v sobotu zavítali prvně, jen zírali, jakáže to na Novojičínsku vyrostla za bigbeatová „šlechta“.
Akci rozjela domácí Černá zář, která zaujala především hloubkou svých textů.
Na hlavní stagei to pro změnu rozbalila pustějovská (dnes již určitě legenda) Nevím.
Dalším souborem na „béčku“ byl štrambersko-příborský spolek Aperion. Skupina měla protentokrát půjčeného bubeníka, ale ten to odbubnoval s bravurou, jako by s nimi hrál již několik let.
V mezičase jsem si dal jedno foto s hlavním spíkrem celé akce, Milanem 105 kg Krajčím (jinak moderátor z rádia Rock Max, ex-Rádio Hey).
Další novojičínská legenda Greedy Invalid předvedla standardní výkon, který přilákal pod pódium konečně větší počet fanoušků. Jejích gothický metal má mezi domácími fans hodně hlasité slovo.
A jedeme dál. Kapela poskládaná na základech deathmetalových Be Fading Fast – All Stars United to z béčka napumpovala do již většího počtu posluchačů. Závěrečný cover Nám se líbí od Jirky Schelingra se „nám líbil“.
Olomoucký hardcoreový spolek Hazydecay byl jakousi předčasnou třešničkou na dortu. Začátek jejích koncertu sice zvukaři trochu nedali, ale postupně to bylo to pravé ořechové. Sorry, třešňové.
Přestávku vyplnili „magoři“ na „beemixech“. A to nemyslím ve zlém, ale jako poctu.
Speciální host, skupina Eleison. Dle mne odehráli hodně slušný set, ale vzhledem k vysoké úrovni ostatních kapel trochu zapadli.
Dalším souborem na menší stagei byli domácí crossoveroví Bastardo Dentro s hodně dobrou zpěvačkou.
Překvapení loňského ročníku, skupina The Truth Is Out There nezklamala ani letos. Jejích „elektrizující“ metal dával rány na všechny strany.
Chlapci ze skupiny Wifebeaters si odskočili odehrát svůj set z tréninku atletického mužstva, které se asi připravovalo na letní olympiádu. Soudím tak podle jejích oblečení. Ale hudebně dobrý.
Poslední kapela na hlavní scéně, domácí Porta Inferi už hrála s hodinovým skluzem, což už někteří fanoušci nedali. Ale „porťáci“ byli stále svěží. Vrchol Jičínfestu jak má být.
A Porta Inferi má i hodně letité fanoušky, kteří to rozjeli pod pódiem jako za mlada.
Závěr už byl spíše v poklidu s frenštátskou partou OFF Axis.
Jen tak dál. Tato akce má smysl, jak je vidět z návštěvnosti. Jelikož se toho v okrese zase tak moc neděje, protože z každé strany je jen slyšet: „krize“ nebo „nejsou peníze“. Proto díky za tento počin.
