Kojenecké ústavy, nebo raději pěstounství?

Přečetl jsem si, že jsme jediní v EU, kteří posílají děti mladší tří let do ústavů. S tímto problémem jsme opravdu sto let za opicemi.

Třeba v sousedním Polsku dokonce uvažují o zákazu umísťovat do domovů děti mladší dvanácti let a na Slovensku pak s reformou začali v devadesátých letech minulého století.

U nás jdeme evidentně jiným směrem a to i přes to, že se podařilo prosadit novelu zákona o sociálně-právní ochraně dětí, která se snaží zabránit odebírání dětí ze sociálních důvodů a upřednostnit pěstouny před ústavem. Aby však byla novela uvedena do praxe, je potřeba podle odborníků více terénních pracovníků i pěstounů.

Ministerstvo práce a sociálních věcí však k tomuto problému přistupuje laxně a nedělá osvětu, aby přilákalo zájemce o pěstounství a také zlepšilo image náhradních rodičů v očích veřejnosti. Bývalý ministr v demisi František Koníček dokonce postavil ústavní péči skoro na roveň té pěstounské. Je to jeho názor, ale já bych raději vyrůstal v náhradní rodině, jelikož z dostupných studií je prokázáno, že vliv rodinného prostředí je na vývoj dítěte velmi pozitivní. Kdo by také chtěl vyrůstat v ústavu!