Evropská unie nám opět potvrdila, jak nás nemilosrdně ovládá!

Další z mnoha případů, kdy se zase potvrdilo, že suverenita České republiky je čím dál tím více slabší. Důkazem toho je rozhodnutí Soudního dvora EU, kterým zamítl návrh vlády ČR na odklad směrnice EU o regulaci držení zbraní.

Zbraně a střelivo jsou oblastí, ve které je nutné zajistit kvalitní právní úpravu, neboť jde o záležitost citlivou, potažmo přímo nebezpečnou. Příliš volná právní úprava je odsouzená k tomu, že ji postupem času bude nutné novelizovat a stane se striktnější. Nepřiměřeně liberální zákonodárství otevírá dveře incidentům se zbraněmi, což má opět další negativní dopady. Ovšem ani úzkostlivý a prohibitivní přístup ke zbraním není tím ideálním řešením. Žádný extrém obvykle nenabízí pouze výhody bez vedlejších produktů své existence. Hnutí SPD je přesvědčeno, že naše česká právní úprava účinná k dnešnímu dni je téměř ideální. Zbraně a střelivo se mohou dostat legální cestou do ruky jen osobám, které jsou k jejich držení oprávněny a splnily zákonné podmínky.

Poslední údaj o počtu zbrojních průkazů ke konci 1. pololetí 2017 v České republice je 301.482 zbrojních průkazů, z toho je 26.701 drženo ženami.

Evropská směrnice o zbraních je zjednodušeným hovorovým označením Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/853 ze dne 17. května 2017, kterou se mění směrnice Rady 91/477/EHS o kontrole nabývání a držení zbraní. Jedná se o velmi kontroverzní dokument, který rozhořčil nejednoho střelce. Střelecká komunita s napětím sleduje, jakým způsobem se bude tato směrnice implementovat do českého právního řádu po nabytí účinnosti. Zastánci směrnice si slibují, že by tato nová směrnice měla úspěšně omezit míru terorismu, v praxi tohoto cíle zatím nedosáhla a šance na zlepšení jsou mizivé. Ostrou vlnu kritiky vyvolala zejména proto, že prvotní návrh byl uspěchaný a obsahoval některé ryze absurdní ideje. Právě tento velmi hrubý náčrt vyzněl jen jako nepromyšlená a hysterická reakce na stoupající počet teroristických útoků.

Znění směrnice obsahuje ve spoustě případů obtěžující omezení. Prvním a asi nejzásadnějším dopadem bude nutnost vytvoření zcela nového zákona o zbraních a střelivu s ohledem na požadavky plynoucí ze směrnice. Uskutečnění implementace směrnice pouhou novelizací současného zákona se nezdá býti pravděpodobným řešením. K novému zákonu o zbraních bude samozřejmě příslušet také nový prováděcí předpis a pravděpodobně dojde i k úpravě celé řady dalších souvisejících zákonů.  Naše hnutí SPD považuje současné znění zákona č. 119/2002 Sb. za téměř dokonalé, rozhodně tedy nesouhlasíme s jeho změnou, zvláště jde-li o změnu vyvolanou apelací vybraných států v rámci Evropského parlamentu plynoucí z přehnané reakce na dění v Evropě. Nemluvě o tom, že Česká republika v oblasti zbraní a střeliva, potažmo i v oblasti bezpečnosti, nepociťuje žádný větší problém.

Velmi zásadní dopad představuje značně invazivní omezování držení určitých druhů zbraní a zásobníků. Invazivní v tom smyslu, že rozsáhle zasahuje do zvyklostí a trendů v rámci držení zbraní. Například populární zbraní jsou všemožné samonabíjecí varianty útočných pušek vycházejících ze samopalu vz. 58, který se za poslední léta stal jakýmsi zlatým standardem samonabíjecích pušek a je tedy značně rozšířen mezi držiteli zbraní. A právě tyto zbraně by měly být zakázány pro držení civilními osobami. Směrnice totiž zakazuje samonabíjecí zbraně vyrobené z původně samočinných zbraní. Samonabíjecí pušky na bázi vz. 58 nebo AK v současnosti přestavují značnou část registrovaných dlouhých samonabíjecích zbraní. Dále by měly být zakázány také dlouhé samonabíjecí palné zbraně (tj  palné zbraně původně určené ke střelbě z ramene), které mohou být zkráceny na délku kratší než 60 cm, aniž by pozbyly funkčnost, prostřednictvím skládací nebo teleskopické ramenní opěry nebo ramenní opěry, kterou lze odstranit bez použití nástrojů.

Směrnice též značně limituje možnosti nakládání s určitými druhy zbraní. To bude mít za následek prudké snížení hodnoty zbraně, neboť držitelé těchto zbraní nebudou mít možnost ji například prodat nebo zahrnout do dědictví. Je zcela pravděpodobné, že určité procento takových zbraní bude zatajeno a hlášeno jako odcizené. Motivem pro takové jednání může být i prostý nesouhlas s diktátem EU a obava ze ztráty svého majetku.

Zatím nelze reálně odhadnout všechny negativní dopady, přesto se obávám, že se autoři směrnice unáhlili a nepřemýšleli nad všemi jejími důsledky. Rovněž jsem nezaznamenal, že by ze strany Evropského parlamentu a Rady EU byla provedena zevrubná analýza jednotlivých členských států se zhodnocením bezpečnostní situace a právní úpravy na úseku zbraní a střeliva. Česká právní úprava totiž v současné podobě patří mezi nejkvalitnější v celé Evropě.

Směrnice regulující určité druhy palných zbraní je vedena snahou zúžit možnost jedincům bránit sebe a své blízké a našim občanům též omezit případnou obranyschopnost naší země.