Je „pravdoláskař“ puncem

člověka, který žije mimo realitu tohoto státu? Asi ano, kdekdo označuje pravdoláskařem toho, kterého sice nemá rád, ale nemá nic, čím by ho mohl vydírat. U nás všeobecně platí, kdo s kým, o čem, pro koho a zač. Je to dnes již „vžité“ posuzování vzájemných vztahů těch, kteří pravdoláskařům nesahají ani po kotníky.

Bývalo kdysi takové rčení: „Nebát se a nekrást“! Zní to pěkně, ale jak to u nás bývá, nic není dokonalé, takže se vyplnila jen první část hesla. Ano nebát se, leč s klidem krást. Dnes zlodějnu nazýváme korupcí, o níž se ve státní správě vždy hovoří v minulém čase.  Stane-li se, jistě nedopatřením, že se případ dostane pod tlakem veřejnosti k soudu, vleče se jednání tak dlouho, jak vyhasíná zájem o případ ve veřejnosti. Pak se ani nedá prokázat úmysl. 

Žít v pravdě a dokonce v lásce? To bylo zbožné přání prvního českého prezidenta Václava Havla. Pravda, byl to jeden z jeho fatálních omylů, ale přesto byl uznávaným státníkem, zvláště v zahraničí. Dokonce v zahraničí více, než doma. Tady vládla kuponová privatizace, hlásalo se „víc Viktorů Kožených“, a mluvčí se tumlovali jak jen mohli. Dokonce jeden z Klausových mluvčích dodnes nemůže Havlovým příznivcům, a to ani po jeho smrti, přijít na jméno. V těchto dnech (1. 10. 2012) se na Neviditelném psu obul Petr Štěpánek (jeden z bývalých Klausových mluvčích) do Jiřiny Šiklové, zvláště jejímu vyjádření k incidentu v Chrastavě. Abych to nepopletl, je tu možnost ověření: http://neviditelnypes.lidovky.cz/spolecnost-je-nebezpecnejsi-siklova-nebo-filip-fr6-/p_spolecnost.asp?c=A120930_203352_p_spolecnost_wag 

Hezky glorifikuje postoj k témuž incidentu vedení KSČM, kde se mimo jiné praví, že komunistům je násilí cizí. To je pro mě novinka, ale ...

Jaké ponaučení si ze všeho vzít.  Krást jen do výše 5 tisícovek, což je pouze přestupek nebo také nad deset miliónů, kde se může jednat o formu odklonění, půjčku, nebo jen „chybnou“ investici. Jó, a být ve správné straně. Ale pro jistotu, doma říkejte dětem pravdu, neučte je, že podvodem se dá více získat (i když to je těžké), učte je také ke vzájemné úctě, toleranci, ohleduplnosti a žít podle pravidel, která již dlouho fungují v civilizovaném světě. 

Snad někdy Pravda a Láska zvítězí – nebo jen Pravda, ať se alespoň na prezidentské standartě nelže