Nepřeceňujme ankety

Tak jsem si zase někde přečetl, že Týtý měl vyhrát někdo jiný a že ten či onen je lepší než tamten. Ankety a jejich žebříčky nic nevypovídají o tom, kdo je a kdo není lepší. Tento hodnotový žebříček si pro sebe každý sestavuje sám a vypovídá o něm jeho osobní diskografie, filmotéka na DVD či případně knihovna, pokud je takový kabrňák, že kupuje i knihy.

Ankety typu Týtý – zejména pokud jde o zpěváky – jsou jen mírou popularity, aniž by dotyčný nutně musel stvořit něco zajímavého a dobrého. Jsou jen mírou našeho zájmu o jeho osobu, případně o síle jeho fan klubu, jehož členové jsou ochotni do svého idolu nasypat nějaké drobné za SMS zprávy. Něco jiného by bylo, kdyby volba krále pop music či prezidenta herců byla povinná. Pak by to nejspíš vyjadřovalo nějakou objektivní míru, nikoliv však kvality, ale opět jen a jen popularity.

Podobným měřítkem se měří i závažnější věci než je žebříček bulvární oblíbenosti zpěváků, a sice popularita politiků. I je volíme podle toho, jak jsou nám sympatičtí. Kdybychom měřili objektivně podle jejich kvality, asi by na našem politickém nebi, nebyl takový guláš a svítily by tam opravdové politické hvězdy, které nemyslí na sebe, ale na své milované voliče, jak ostatně před každými volbami slibují. Tehdy se nám zdají hezcí a populární a pak? Letos na podzim se dožijeme volebního Týtý, které bude pro náš život důležitější než Týtý televizní. A ta volba bude zadarmo, nebudeme muset za svůj hlas platit esemeskou. Na rozdíl od anket však budeme disponovat hlasem jediným. Proto bychom měli pečlivě zvážit, komu ten hlas dáme.

Volby se neopakují každý rok jako Týtý, jehož výsledky konec konců můžeme jako nedůležité zapomenout. Kromě toho tyto ankety se stejně dělají jen proto, aby mohl na základě jejich výsledků vzniknout nějaký ten televizní přenos, do něhož se namixuje drahá reklama. Na své si pochopitelně přijdou i audiotexové firmy a telefonní operátoři za placené SMS. Divákův zájem se stejně točí jen kolem toho, co která celebrita měla na sobě a jak se tvářil Filípek Lucie Bílé, když zjistil, že jeho matka nevyhrála. Umělecká stránka věci je v té chvíli nedůležitá a je zastíněna společenským leskem. Vítězství zpěváků a herců (ať vyhraje kdokoliv z nich) ale není zdaleka tak škodlivé jako vítězství některých politiků, kteří nás pak po celé volební období oblažují špatnými zákony a nekompetentními rozhodnutími.

Nepřeceňujme proto ankety popularity a nepodceňujme skutečné volby, A to si připomene letos na podzim.