Jistoty, hm

Bilboardy na volby do Evropského parlament nelze přehlédnout. Oranžoví představují dva starší lidi zjevně se chvějící se o své důchody, kteří v rukou drží cedulku s nápisem JISTOTA. S jistotou mám své zkušenosti. Komunisté měli také své jistoty. 

Měl jste své jisté, protože jste měl zajištěné zaměstnání, sice špatně placené, ale jisté. S byty to bylo horší, jistota bydlení byla jen v komunistických programech, ale na byt se ve skutečnosti čekalo v dlouhých pořadnících. Bylo jisté, že byt dostanete, ale nebylo jisté kdy. Pořadníky ostatně bylo na víc věcí a pamatuji se dokonce, že první lepší barevnou televizi jsme kupovali v tuzexu (díky načerno sehnaným bonům), protože jinak se sehnat nedala.

Ano JISTOTA se mi na jednu stranu líbí. Paroubek jako hodný táta se o mne postará. Vybaví mne sloganem JISTOTA pro lidi, NADĚJE pro Evropu. Jak vlastně taková Paroubkova jistota pro lidi vypadá? Podle něj je to sociální smír. Nikde jsem si ale nevšiml, že by existovala nějaká sociální válka. Dokonce bych řekl, že ti, co pracují v privátním sektoru, jsou lépe placeni než lidé, kteří pracují pro stát. Asi bohatý kapitalista umí lépe pracovat s penězi než lajdácký stát, který moc hospodařit neumí.

Dále chce dobré podmínky pro zaměstnavatele i zaměstnance, ale to je stejné jako kdyby chtěl dobré podmínky pro majitele domu a nájemníky. V okamžiku, kdy stát bude regulovat vztahy, budou se spíš zhoršovat než zlepšovat. Vztahy může v prvním případě určit jen trh práce a v druhém trh bytů. Jakákoliv regulace těchto vztahů vede k jejich deformaci.

Dále Paroubek potřebuje vytvořit široký prostor pro rozvoj malého a středního podnikání. V tom mi připomíná Kadára, který vylepšoval socialismus tím, že ho mírně říznul drobným kapitalismem. A tak jsme jezdili do budapešťských dvorečků nakupovat výrobky tamějších řemeslníků. U nás byli řemeslníci zlikvidováni a teď pracují raději načerno, aby se vyhnuli daním. A většinou nejsou ani dobří, ani poctiví. A to jsme dvacet let od doby, kdy se mohlo začít podnikat. Na nápravu v této oblasti jsem obzvlášť zvědav.

Oranžoví chtějí fungující zdravotní péči, ale tzv. rathovné je vzornou ukázkou, jak lze jakýkoliv rodící se systém snažící se o vytvoření fungující zdravotní péče nabourat obcházením zákonů. Jistota obcházení zákonů je ale konec konců také dobrá jistota.

Těch jistot oranžoví nabízejí celou škálu. Od medových tónů po sametové. Zní to velice krásně, ale připomíná mi to ukolébavku: Hajej, dadej, můj voliči malej, nech to na nás, my se o tvoje jistoty postaráme. Jistoty uspávají, ale já raději budu mít nejistotu, která mne motivuje k tomu, abych se o svůj život mohl postarat sám. Abych mohl vsadit na vlastní kvalitu, na vlastní schopnosti. Nestojím o ukolébavky, ale o reálný pohled na tento nejistý svět, se kterým se musím umět vyrovnat. Stačí, když mi stát nebude neustále podrážet nohy.

Oranžové budou ale nejspíš volit ti neschopní, líní a nenažraní, kteří se nechají na tuto lákavou jistotu nachytat. Po volbách ale dostanou stejně houby s octem, protože Paroubek není Ježíš, který dokázal dělat zázraky: nasytit hladové, uzdravit nemocné a dát NADĚJI, ne JISTOTU budoucím křesťanům. Jedinou JISTOTU, kterou můžete reálně mít, je jistota smrti. Ale té se Paroubkova strana pro jistotu vyhýbá.