Ještě jednou vajíčková bitva

Když jsem napsal svůj předcházející blog o vajíčkové bitvě, schytal jsem to od některých Paroubkových příznivců, jako kdybych sám hodil nejméně deset vajec. Ale v mém blogu nebylo o házení vajíček ani slovo. Jenom jsem napsal, že vajíčko se stalo symbolem, opakuji symbolem, boje proti Paroubkovi. Zmínil jsem se o skupině Vejce pro Paroubka v každém městě!, která se vytvořila na facebooku. Příznivci ČSSD v diskuzi k tomuto blogu udělali z této skupinu lůzu napojenou na ODS. Ale tak to ale vůbec není!

Dnes už má tato skupina více než padesát tisíc členů. Vesměs mladých. Pochybuji, že jde o sympatizanty ODS. Navíc zakladatel této skupiny sám vyzývá členy, aby upustili od házení vajíček.

Cituji: POUŽITÍ VAJEC A VYJÁDŘENÍ NESOUHLASU Rád bych Vás upozornil a poprosil, abyste rozvážili použití vajec jakožto munice (obzvláště vzhledem k nadcházejícímu mítingu v Praze). Útoky se totiž dost dobře mohou stát vodou na Paroubkův mlýn. Využijme vajec jako symbolu (elegantní řešení je kupříkladu vejce vyfouknuté) a přejděme k poklidné formě vyjádření nesouhlasu. INTELIGENTNÍ a NEVULGÁRNÍ transparenty, vejce ve vztyčených rukou, různé způsoby lehce provokativní recese (viz. marťani v Litoměřicích). V těchto případech můžeme využít hulvátské chování pana Paroubka a nezákonné jednání jeho bodyguardů ve svůj prospěch. Pokud se naopak nevzdáme přímých vaječných útoků, může toho ČSSD velice dobře využít proti nám. Pokud jsou schopni nastrčit svoje lidi převlečené za řadové občany do davu přihlížejících návštěvníků mítingů, stačí aby jeden z nich hodil k pódiu kámen nebo jinak projevil v rámci provokace nepřiměřenou agresi a je jasné, na koho padne vina. Jeho spojitost s ČSSD bude samozřejmě neprokazatelná. Proto vás prosím a vyzývám: Zamyslete se nad způsoby projevu nevole, vemte rozum do hrsti, rozhlížejte se kolem sebe a pokuste se zamezit projevům agrese, které uvidíte. Nenechme ze sebe udělat násilníky!

Konec citátu. Z toho jasně vyplývá, že na facebooku nešlo v žádném případě o výzvu k házení vajíček. Nechci hledat historické paralely, ale když fašisti sami zapálili Říšský sněm, vytvořili si záminku k následným represím. Z tohoto důvodu se i já distancuji od jakéhokoliv násilí, které opět plodí násilí. A znovu připomínám závěr svého předcházejícího blogu: dobře rozvažme, koho budeme volit. Ne kterou stranu, ale kterou osobnost té které strany. Dostaňme do politiky alespoň pár slušných lidí. A toho nedocílíme házením vajíček, ale každodenní účastí na politickém životě. Jít k volbám je jen minimum. Je důležité se vyjadřovat ke všemu, co se nás týká a umět si vynutit i to pitomé referendum nejen k radaru a Evropské unii, ale i k dalším věcem, aby bylo jasné, že nejsme jen hloupé stádo, se kterým si může jakýkoliv zkorumpovaný politik dělat co chce. A všem příznivcům Paroubka, kteří se do mne v diskuzi u minulého blogu pustili, děkuji za vysokou politickou kulturu, se kterou tak učinili. Udělal jsem si o vás docela zajímavý obrázek.