Jako kočka na hraně aneb krátký pohled úvodní okem autorovým

Svět jsoucnem dávným jest i před příchodem nich byl, ku světu se přizvali, přizváni či byli snad, ona byla, on i byl vzájemných si sobě vnad? Toť dávno sakramentsky... Svět soudobý lidmi pojatý. Lidmi těmi, co měníc jej...

...měníc ku dobru jsoucnosti jeho, tak dobrému jak zlému však i, s úmyslem ryzím, takovým i, jenž myšlen pouze ryze jest. Část nich pravých, dobrokášských <-> část nich levých, dobrokášských opakem -> dobro dobru ku zlo zlem. Nemnoho nich pak nad i mezi, nadmezníky jsouc na hraně, mimo levoprava vliv. Nechť dovoleno jest mi považovati si řádu se nadmezníků stoupencem, kočkou chodíc na hraně.

•••

Znám jeden krásný příběh, příběh dvou bytostí plujících na životech svých světem, podsvětem, nadsvětem. Jedna druhou sic nepotkala nikdy druhou, však spojeni byli zvláštní vlnou a během krátka tolik si dali. A ta jedna bytost byla tak úžasnou bytostí, že té druhé motivaci a podnět dala, podnět tím, že ta bytost je a rozumí tak té druhé bytosti až světský rozum zůstává stát nad vším. Podnět k podání svědectví o andělích. Těch andělích pohybujíc se kolem nás dnes a denně. Těch skrytých, neskrytých, poznaných i nepoznaných, hledajíc se i ztracených.

•••

Nikdy nevědno, kdo zde jest činoherníkem menším či větším, a tudíž radno jest důvěru nefalšovanou chovati v sobě samém si především, však na anděle stále dbáti.

Prevence.

 

This © Inspired by DanecekDanecek

Autor: Roman Křenek | čtvrtek 9.12.2010 15:15 | karma článku: 8,92 | přečteno: 824x