Mléko. Jedna skupina lidí bez něj nedá ani ránu (ani jedno ráno), druhá naopak nechápe, proč by ho měla konzumovat. Patřím do té druhé skupiny. Jestli chcete vědět proč, o tom je dnešní článek. (Předem upozorňuji, že se tomu možná budete zdráhat uvěřit.)
Na začátek bych rád zmínil, že mléko jako zdroj výživy uznáván v kojeneckém věku, kdy jej považuji za to nejlepší, co dítě může dostávat (ideálně jestliže se matka stravuje velmi zdravě). Moje názory na to, proč nekonzumovat mléko se tedy týkají doby od kojeneckého věku.
Kdybych se na to měl podívat zdravým selským rozumem, tak hlavně nechápu, proč by člověk jako savec měl konzumovat mléko i v dospělém věku, když tak žádný jiný savec na světě nečiní! (Jedině snad kočka, ale ta pouze když jí ho nalejeme, jinak by k němu také neměla přístup.) A hlavně, proč by se měl stravovat mateřským mlékem jiného savce, jehož nároky na živiny jsou naprosto odlišné od lidí - kravské mléka obsahuje tři krát více vápníku, než lidské mléko. Je to proto, že tele má porodní hmotnost okolo 50 kg, a během kojeneckého věku zvýší svou hmotnost osmi násobně. U telete je potřeba rychlý vývin kostry, zatímco u člověka hlavně mozku.
Stejně tak se zkuste na chvilku zamyslet nad tím nejznámějším tvrzením, že mléko je pro člověka nejdůležitějším zdrojem vápníku - odkud tedy bere vápník kráva pro svoji silnou kostru, když ve chvíli co je schopna přijímat pevnou stravu, přestává přijímat i mateřské mléko? Dalším šíleným paradoxem je, že konzumujeme více a více mléčných výrobků, a přitom trpíme více a více osteoporózou? Vážně vám to dává smysl?
V mléce je vápník navázán na živočišnou bíllkovinu kasein a ta je stejně jako jakákoliv další živočišná bílkovina silně kyselinotvorná - tj. způsobuje zakyselení organismu a aby se organismus tomuto zakyselení bránil, tak vyplavuje vápník z největší zásobárny těla - z kostí! Takže i když v mléce získáte vápník, tak tělo musí mnohem větší množství vyplavit, aby si udrželo vnitřní rovnováhu.
Vápník je potřeba, ale kde ho tedy najít jinde než v mléce?
Všichni říkají, že mléko je nejlepší a nejstravitelnější zdroj vápníku. Pravda? Vstřebatelnost vápníku pod American Cournal of Clinical Nutrition - Americký magazín klinické výživy:
růžičková kapusta – 63,8%; hořčičná nať – 57,8%; brokolice – 52,6%; kedlubnová nať – 51,6%
kapusta – 50%; kravské mléko – 32%
Podle knihy výživových hodnot Bowes and Curch’s Food Values of Portions Commonly Used (Bowesova a Churchova kniha výživových hodnot běžně užívaných porcí) obsahuje šálek mléka 300 mg vápníku, ale jen 32%, tj. 96 mg, je biologicky využito. Stejné množství biologicky využitelného vápníku lze získat z o málo více než ½ šálku tofu, z 1,5 šálku vařené brokolice, ½ šálku sezamových semínek. Jak je tedy vidět, lze vápník získávat i z rostlinných zdrojů bez kapky mléka.
Výše zmíněný časopis také zveřejnil studii, která prokázala souvislost mezi úbytkem kostní hmoty u starších žen a poměrem rostlinných a živočišných bílkovin v jejich stravě. V této sedmileté studii, financované Národními zdravotními instituty, bylo více než 1000 žen ve věku 65 – 80 let rozděleno do tří skupin: ženy s vysokým, se středním a s nízkým poměrem bílkovin živočišných ku rostlinným. V kategorii s nejvyšším poměrem měly ženy v průměru třikrát větší úbytek kostní hmoty a téměř čtyřikrát vyšší počet kyčelních zlomenin.
Údaje z roku 1996 (John Robbins - Nová výživa):
Země s nejvyšší spotřebou mléčných výrobků: Finsko, Švédsko, USA, Anglie
Země s nejvyšší výskytem osteoporózy: Finsko, Švédsko, USA, Anglie
Současná doba:
http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC3421108/
A Systematic Review Of Hip Fracture Incidence And Probability Of Fracture Worldwide,
Osteoporosis International, September 2012
Toto je mapa zlomenin kyčle. Červená - roční výskyt >250/100 000, oranžová 150 - 250/100 000, zelená < 150/100 000 obyv.
Celosvětová konzumace mléka na osobu.
Source: ChartsBin
Jak je vidět: čím rozvinutější nebo "západnější" země, tím větší spotřeba mléka a také tím větší nárust zlomenin. Skutečně zvláštní, že se mléko doporučuje jako prevence zlomenin...
A jestliže si myslíte, že za vším hledej genetiku, tak ano - genetika má vliv, ale zanedbatelný a pouze v malém procentu případů. U osteoporózy je vliv stravy a pohybu mnohem větší.
Denní příjem vápníku u amerických černochů: více než 1000 mg
Denní příjem vápníku u afrických černochů: 196 mg
Počet kyčelních zlomenin u amerických černochů ve srovnání s africkými: 9krát vyšší
(John Robbins - Nová výživa)
John Robbins v této své knížce hodněkrát dokazuje, že svalovat vše na genetiku je pouze výmluva. Zdravotní komplikace jsou mnohem častěji spojeny s geografickou polohou, a tedy stravováním, než s genetikou. Jakmile se Japonci přestěhovali do Ameriky, začali mnohem více trpět typickými americkými nemocemi. U nemocí cévního systému byla genetika primární příčinou pouze v 5 % případů! POUZE 5 %!!!
Skutečné množství dospělých na celém světe, kteří nepijí mléko: 65%
I když vám tedy společnost bude tvrdit, že bez mléka nejde žít, tak necelých 5 miliard lidí to zvládá. Doufám, že se článek líbil a že třeba představil pro vás neznámá fakta.
