V roce 2013 zemřelo v USA 611 tisíc lidí na srdečně cévní onemocnění. Lékařské studie jasně ukazují, že tomu jde předejít.
Zdrojem pro to, co píši, mi je především kanál NutritionFacts.org na webu Youtube.com. Nutritionfacts.org prochází veškeré lékařské studie a jejich vliv na zdraví a prezentuje jejich výsledky formou videí (každý den nějaké krátké video a jednou ročně delší video s určitou shrnující tematikou.) (1)
Nejčastějšími příčinami smrti v USA jsou (od nejvyšší četnosti): Nemoci srdce, rakovina, chronická onemocnění dolních cest dýchacích, onemocnění mozkových cév (cévní mozková příhoda), nehody a úrazy, Alzheimerova choroba, cukrovka, selhání ledvin, záněty plic a chřipka, sebevražda, otrava krve (septikémie), chronické onemocnění jater a cirhóza, vysoký krevní tlak, Parkinsonova nemoc, zánětlivé postižení plicní tkáně kvůli potravě, která se dostane do plic.
V dnešním článku se zmíním o několika studiích a jejich vlivu na nemoci srdce. Příště se blíže podíváme na rakovinu.
Srdeční onemocnění
35 roční studie, která se zabývala vlivem potravy na zdravotní stav zdravotních sester (dotazníková studie), začala v roce 1976, kdy první dotazník vyplnilo 121 700 zdravotních sester. Během let 1986 a 2004 zemřelo celkem 4 893 účastnic studie (21% na srdečně cévní onemocnění, 19% na rakovinu spojenou s kouřením. Zajímavé na této studii je to, že umožnila porovnávat různé vlivy na zdraví – např. ukázalo se, že rozdíl v konzumace množství cholesterolu obsaženého právě v jednom vejci denně, zkrátilo lidský život stejně jako kouření 5 cigaret denně po dobu 15 let. Faktorem, který nejvíce chránil před úmrtností v dané studii, byla konzumace vlákniny. Zase porovnání – konzumace vlákniny v množství, které je v misce ovesných vloček, prodlužovala život stejně jako 4 hodiny běhání týdně. Pokud chcete, můžete samozřejmě běhat i jíst ovesné vločky a budete na tom ještě lépe. Potravinou, která byla specificky provázána s delším životem, jsou oříšky – pouze dvě hrsti oříšků týdně měly stejný efekt jako zase 4 hodiny běhání týdně. V celé studii se ukazovalo, že zvýšený cholesterol = kratší život, vysoký příjem vlákniny = delší život.
Co když je ale můj cholesterol normální? Přece většina populace bere prášky na vysoký cholesterol, takže jak je možné, že je tolik infarktů a mrtvic?
Další studie (2) ukázala, že většina pacientů (75%) se srdečním infarktem má normální LDL cholesterol (ten špatný cholesterol). Takřka polovina těchto pacientů měla podle doporučení LDL cholesterol hodnocen jako optimální (< 100 mg/dl). Oba tyto fakty ukazují na to, že to co považujeme za normální, je naprosto nedostatečné – samozřejmě, že snížení cholesterolu sníží riziko (kdyby pacienti měli ještě vyšší cholesterol, tak by byla úmrtnosti ještě větší). Proto nestačí spokojit se s tím, že máme cholesterol normální podle současných doporučení (normální cholesterol je spojen i s tím, že v naší společnosti je skoro normální mít v určitém věku infarkt).
(3)
Jestliže člověk chce zvrátit vývoj své aterosklerózy (kornatění cév a jejich ucpávání), tak je nutné mít celkový cholesterol pod 150mg/dl (podle současných doporučení je požadovaná úroveň pouze pod 200mg/dl). Hodnoty pod 150mg/dl jsou obvyklé u vegetariánů a veganů. Jestliže lidé nechtějí přejít na vegetariánskou stravu, ale chtějí mít cholesterol co nejnižší, tak berou léky. Pokud si ale člověk uvědomí, že by měl brát po zbytek svého života léky, aby co nejvíce snížil riziko jedné choroby – tak za tak dlouhodobé užívání léků se objevují i závažné vedlejší účinky (cukrovka, onemocnění mozku apod). Jeden doktor to přirovnal k volbě mezi více infarkty nebo více cukrovky.
Prvotním faktorem při vzniku aterosklerózy je zánět cév. Studie zkoumala vliv jídla bohatého na živočišné tuky na zánět cév (4). Jako ukázkové jídlo byl použit McMuffin s vajíčkem a slaninou (McDonald’s jej uvádí jako: „Voňavá a dobrá snídaně. Sázené vajíčko, vynikající slanina a sýr v teplém sendviči.“). Studie zjistila, že JEDNO takové jídlo paralyzuje naše tepny a snižuje na polovinu jejich schopnost uvolnit se během několika hodin. Celý náš cévní systém vlastně ztuhne a stane se náchylnějším k zánětu. Cévy se z toho vzpamatují zhruba za 4-6 hodin a teď si představte, že si na snídani kolem 8 hodiny dáte McMuffin, celé dopoledne se z toho vaše cévy snaží vzpamatovat a najednou je tady oběd a vy jim pošlete další dávku nasycených živočišných tuků. Díky tomu jsou tepny u většiny lidí udržovány v neustálém polo-zánětlivém stavu.
A proč zrovna živočišné tuky? (5) Protože po jídle bohatém na živočišné tuky a proteiny se dostávají bakteriální toxiny do krevního řečiště. Bohužel těchto toxinů se nelze jen tak zbavit – neporadí si s nimi ani kyselina chlorovodíková v žaludku, ani enzymy slinivky břišní ani dlouhé vaření (zabijeme sice bakterie, ale toxiny přežívají). Živočišný tuk má klíčovou roli v tom, že umožní přenos těchto toxinů z jídla, do střeva a našeho těla. Řešením je omezit (vyloučit) živočišné produkty.
Tyto studie ukazují na to, co se neustále opakuje. Zvětšete podíl rostlinné stravy a vaše tělo vám poděkuje. To, že berete prášky na vysoký cholesterol, nestačí.
Představte si, že bychom měli v ČR přímo placené zdravotnictví. Donutilo by to potom lidi starat se více o své zdraví a nespoléhat pouze na veřejné zdravotnictví a na operace? Pro příklad jedna bypass operace vychází na zhruba 230 000kč…
Nemoci srdce a cév stáli v roce 2006 Evropskou unii 168 mld eur. (60% nákladů na zdravotnictví) – platíme to všichni, představte si, kdyby se většina populace stravovala dokonale, kolik peněz by se ušetřilo…
V EU odpovídají nemoci srdce a cév za více jak 50% všech úmrtí…
Je na každém z nás, jestli budeme mezi těmi více jak 50%...V ČR jsou současné náklady na zdravotnictví kolem 250 mld korun ročně, na jednoho obyvatele je to průměrně 23000 kč, ještě pro zajímavost – průměrná cena jednoho balení léku na nemoci srdce a cév je 150 kč, jedno balení antineoplastik (léky na léčbu rakoviny a potlačování imunity – např. po transplantacích je 4 500 kč)
(6)
1. https://www.youtube.com/watch?v=30gEiweaAVQ
2. http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/21146668
3. http://www.nlm.nih.gov/medlineplus/magazine/issues/summer12/articles/summer12pg6-7.html
4. http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/9036757
5. http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/19755625
6. http://www.uzis.cz/category/tematicke-rady/ekonomika-financni-analyzy/vydaje-na-zdravotnictvi
