V pandemii používejme pravidlo 4R: roušky, ruce, rozestupy, rozum. Pak to snad do prázdnin vybojujeme
Všichni intenzivně sledují každou sebemenší změnu vládních (ministerských) opatření a málokdo přemýšlí o stavu epidemie. Ale stejně jako se epidemie při vyhlášení drastických opatření nezhorší (naopak, očekáváme zlepšení situace), tak se při jejich uvolnění zázračně skokovitě nezlepší.
Zdá se mi, že jsme všichni zešíleli. Kromě okresů Cheb, Sokolov, Trutnov a Náchod, které byly uzavřeny mnohem déle než zbytek republiky, je ve všech ostatních okresech více než 100 nových případů za posledních sedm dní na 100 000 obyvatel. A to je obrovská (corona)virová nálož. Každý tisící tam během posledních sedmi dní onemocněl. A tak se chovejme úměrně tomu.
Chápu, že někdo zvolí osobní svobodu nad zdravotní obezřetnost, každý z nás má právo na vlastní systém priorit. Svoboda jednotlivce ale končí tam, kde se střetává se svobodou ostatních. Uvědomujete si, že v tomto případě mluvíme o svobodě nakazit jiné lidi? Když jsem v říjnu onemocněl COVIDEM-19, největší strach jsem neměl o sebe, ale o ostatní, s kterými jsem se během předchozích 5-7 dní setkal (lidé z rodiny, ze zaměstnání, náhodné kontakty). Vezmete si na triko, že kvůli hodince v hospodě nebo fotbálku s kamarády nakazíte maminku, a ona umře, nebo své malé dítě, a u něj se projeví multisystémový zánětlivý syndrom dětí a mladistvých (MIS-C), který přichází 2-4 týdny po odeznění COVIDU-19 a vyžaduje hospitalizaci dítěte na jednotce intenzivní péče?
Chovejme se s rozumem a nepovažujme dnešek za den prudké změny. Chovejme se nadále stejně. Rozhodně není příliš nebezpečné, pokud mě navštíví sestřenice, ale nebudu se s ní líbat a zůstaneme sedět v patřičné vzdálenosti. Stejně jako se vyhýbáme veřejné dopravě, kde je větší kumulace lidí a hrozí nákaza, budu se vyhýbat i kolektivním sportům či trávení volného času v místech, kam jdou všichni. A do nově otevřených obchodů půjdu pouze tehdy, když tam něco budu zcela nutně potřebovat a nepůjde to objednat z e-shopu. Zevlovat v nákupním centru ještě nebudu hodně dlouho!
Udělejme si každý svůj vlastní plán rozvolňování. Nepotřebujeme k tomu žádného ministra. Jak bude nákaza mizet, budeme se jistě vracet k normálu – ale pomalu a s rozumem! (Mimochodem – do prázdnin se to asi vzhledem k rychle pokračujícímu očkování podaří.)
