Před 35 ti lety jsem několik let, týden co týden cestou do školy, jezdil
autobusem okolo krásného zámečku, kterému všichni vždy říkali „malá Hluboká“.
Byl to zámeček v Českém Rudolci na Dačicku v okrese Jindřichův Hradec
J. Rod
V té době mu začínaly (po 25 letech devastace pod komunistickými správci) opadávat okapy, začínalo zatékat do střechy, bylo rozbitých pár oken. Vždy jsem si říkal, jak málo by stačilo, aby se z něj malou rekonstrukcí udělal třeba jen hotel, který by hostil třeba návštěvníky České Kanady, v jejímž centru tento zámeček stojí.
Stav tohoto zámečku je pro mne symbolem doby, v níž žiji. Do svých kristových let jsem žil v komunistickém režimu, který se svým způsobem vypořádal s celou jednou skupinou šikovných řemeslníků, továrníků a sedláků. Tato skupina lidí dostala 1.československou republiku (a před ní celé Rakousko-Uhersko) na úroveň, kterou jí celá Evropa záviděla. Patřili jsme k průmyslově nejvyspělejším státům Evropy. Komunistický režim se vypořádal i s majiteli tohoto zámečku, které vyhnal.
Těšil jsem se po roce 1989, že všechna bezpráví budou napravena, že se poučíme z chyb a že brzy doženeme nejen životní úrovní, ale hlavně vztahem a zodpovědností k majetku a k přírodě i takové státy jako Švýcarsko, Německo, Rakousko, které nás během 40 ti let bývalého režimu neskutečně předběhly, přestože dříve nebyly na takové úrovni, jako ČSR do roku 1948. Bohužel i dnešní stav tohoto zámečku je pro mne důkazem, že je stále co napravovat a že doba nápravy bude delší, než jsem si myslel. Tak jako se v celém hospodářství po revoluci velice často nepovedeně privatizovalo (mnohdy do rukou bývalých komunistů, z nichž se stali největší novodobí kapitalisté) a majetky se přesouvaly do spekulativních privatizačních fondů, zrovna tak nepovedeně se naložilo se zámečkem v Českém Rudolci. Tento má již od revoluce asi třetího majitele. První majitel prý zámeček koupil za 1 Kč, druhý majitel jej pak koupil asi za 10 milionů Kč, třetí pak asi za 50 milionů Kč. Do oprav však prý investoval ( a to velice málo) jen první majitel. Další majitelé neopravili již nic. Poslední majitel údajně na zámeček hledá kupce alespoň za 150 milionů Kč. Dnes však jsou již rozpadlé střechy, propadlé stropy, opadané římsy, rozbitá všechna okna. Před 30 ti lety stačily na záchranu jednotky milionů Kč, dnes jsou již potřebné stamiliony, říká se i o miliardě. Jsem si jist, že šikovný zednický řemeslník se svojí partou by jej i dnes opravil za zlomek odhadované ceny.
Doopravdy tento stát nemá žádné páky, aby majitele dotlačil k záchraně krásné památky? Nejsou snad žádné možné sankce pro nezodpovědné majitele? Doopravdy nejde nic dělat? Podívejte se na stávající stav a představte si, jaká by to mohla být krásná památka.
