Problém volyňských Čechů.

Je to jen můj osobní dojem, ale mám pocit, že pan Zeman si otázku volyňských Čechů značně zjednodušuje. Dospěl jsem k tomu po několikanásobném shlédnutí reportáže s volyňskými Čechy na Ukrajině: Lidé při nejmenším středního věku, ženy v krojích...

Je to velmi zřetelný náznak, že žijí svůj způsob života, naprosto odlišný od toho, jak žijeme v Česku. Nepochybně zažili kolchozy stejně jako my JZD. Zatím co my jsme družstva transformovali v farmy, zdá se, že na Volyni se lidé vrátili hluboko do minulosti ke kravičkovému hospodářství.

Vyvstává proto otázka, zda a jak bolestně budou schopni se přizpůsobit našemu životnímu stylu. Jakékoliv jednání o jejich návratu do Česka by tedy mělo začít zjištěním věku potenciálních navrátilců s předpokladem, že podmínkou toho přizpůsobení je mládí. Není pochyby, že s přibývajícím věkem se stabilizuje způsob života, takže jeho změna může být nejen obtížná ale přímo nemožná.

Stejně důležité je zjištění úrovně vzdělání s předpokladem, že vyšší vzdělání usnadňuje přizpůsobení odlišnostem. A že odlišnosti zde jsou, je nasnadě. Zdá se totiž, že volyňší Češi jsou velmi uzavřená a svým způsobem izolovaná komunita. Tím by mohlo být značně znesnadněno jejich zapojení do naší společnosti.

Třetím, rovněž důležitým aspektem, je jejich způsob obživy. Jsme průmyslová země, což pochopitelně svým způsobem je i Ukrajina, platí však, že se budou muset zapojit do našeho společenského kontextu. Jestli se nemýlím, již jednou k imigraci volyňských Čechů došlo, a byla jim umožněna existence v postsovětských vojenských prostorech. Otázkou je, jestli jim tím byla opravdu umožněna existence.

Přiznejme si jedno. Jejich včlenění do české reality bude nesmírně obtížné nikoliv pro nás ale především pro ně. Jak se asi budou cítit, jestliže budou jejich životní podmínky v Česku podstatně horší než jejich současné podmínky na Ukrajině?

Pokud dokáži nahlédnout do naší koexistence s jinými etnikami, mám pocit, že jsme poměrně šovinističtí, takže vztahy mezi námi "domorodci" a volyňskými Čechy mohou být značně deprimující pro obě strany.

Pokud s volyňskými Čechy mííníme jednat poctivě, měli by být na tato rizika aspoň upozorněni, protože nějakým způsobem jim předejít prostě nelze.

Přemýšlíte o tom, pane Zemane?

                                                                                      Antonín Robin