- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Když v roce 1945 spojenci zvítězili nad nacistickým Německem, mohli udělat to, co bylo do té doby běžné: jako vítězné mocnosti měli nezadatelné právo libovolně naložit s poraženými a tedy i bez dalšího popravit, koho by se jim zlíbilo. Na popud Spojených států (Churchill původně prosazoval popravu bez soudu a téhož názoru byl pochopitelně i Stalin) se ale nic takového nestalo. Namísto toho byl ustaven mezinárodní soudní tribunál, který o vině a potrestání vůdců nacistického Německa rozhodoval ve veřejném procesu, ve kterém jim byla poskytnuta možnost obhajoby.
Jistě, můžeme dnes říkat, že výsledek Norimberského procesu byl dán předem, že právo obhajoby bylo pouze formální a že to byl nástroj spravedlnosti vítězů, neboť souzeni tu byli jen poražení. Přesto to byla nesmírně důležitá událost. Váleční vítězové se tu dobrovolně vzdali své moci nad poraženými a svěřili ji soudu. Minimálně v principu byla msta nahrazena trestem a právo silnějšího spravedlností. Tím byl učiněn první a rozhodující krok k zavedení skutečného mezinárodního práva.
Dnes ty samé Spojené státy nadšeně vyhlašují do světa úspěch mise, jejímž neskrývaným cílem bylo zabít Usamu bin Ladina, a mluví o vítězství spravedlnosti. O jaké spravedlnosti to ale hovoří? Bin Ládin nebyl nikdy obžalován, nebyl nikdy souzen a nebyl nikdy odsouzen. Poprava, které jsme byli svědky, nebyla průchodem spravedlnosti. Byla to pouhá msta.
Válka, kterou al Kaida rozpoutala, není válkou proti Spojeným státům. Je to válka proti euroamerické civilizaci a jejím hodnotám. Způsobem, jakým byl zabit Usáma bin Ládin, bylo popřeno právo na spravedlivý proces, které je jedním ze základů euroamerického pojetí humanity. Svět se vrátil před rok 1945. Smrt Usámy bin Ládina je jeho poslední a největší vítězství. Bohužel.
Další články autora |
Státní ústav pro kontrolu léčiv
Praha