McDonald's - 20 let s odporem či s nadšením

Je tomu už 20 let, co do naší české kultury začal pronikat fenomén McDonald's a s ním následně další podobné formy tohoto stravování. A jako u spousty jiných věcí v našem státě, i tato nemilosrdně dělí český národ na dvě části - odpůrce a příznivce. A jak to většinou bývá, pravdu musíme hledat někde uprostřed...

Snad mohu s klidem v srdci říci, že vím, o čem mluvím. McDonald's byl dlouhou dobu součástí mého života, kdy jsem zde několik let po dobu svých studentských snah pracoval. Vystřídal jsem všechny možné pracovní náplně od mytí záchodů po vedení směny, od nováčka po člena manažerského týmu. Za tu dobu byla období, kdy jsem tento systém zatracoval a vychvaloval, miloval a nenáviděl. Teď, s odstupem několika let a snad vyzrálejším uvažováním, tedy mohu přispět do diskuze o žlutých obloucích bez emocí a s nadhledem.

Jedna z nejvíce diskutovaných věcí je kvalita jídla, potažmo surovin. Tady musím dát za pravdu zastáncům systému. Kvalita surovin je skutečně udržována na výši, a to zejména až pedantským dohledem uvnitř systému. Doby spotřeby jsou často o hodně kratší, než by mohly být, a neustálá rotace surovin zajišťuje jejich čerstvost. Nežiji ve vzdušných zámcích a vím, že i tady je možnost přelepit etiketu nebo smíchat starou surovinu s novou. Je to ovšem o lidech, ne o systému. Občas se najde někdo, kdo pravidla nedodržuje a práci si chce zjednodušit. Ale jsou to jen výjimky, které systém nepodporuje a při zjištění trestá. Tento způsob s sebou nese pochopitelně i pro někoho nepřekonatelný jev, a to relativně vysoký odpad, který je restaurací kvůli krátkým dobám spotřeby generován. Je to jedna ze stinných stránek věci, ovšem v souladu s naším systémem kapitalismu. V surovinách opravdu nehledejte žádné vtipné nápady, jako rozemletého psa v masu. Hovězí je skutečně 100% hovězí, ryba je ryba a salát je salát. Firma si na tohle dává sakra velký pozor, protože moc dobře ví, že každé zaškobrtnutí je pro ni v dnešní době velký problém. Trošku paradox - když se v Tescu nebo Bille zjistí prošlé suroviny, je z toho jedna večerní zpráva a další den už všichni v těchto obchodech zase vesele nakupují. V případě McDonald's je z toho světová kauza a veřejné lynčování...

Každému průměrně chytrému člověku je asi jasné, že jíst jen a pouze v McDonald's není pro zdravý lidský organismus to pravé ořechové. Ale v tom tento systém není osamocen. Kdybych doma vařil jenom podle kuchařky Magdaleny Dobromily Rettigové, nebyl bych na tom asi o moc lépe. Těžko tedy můžeme nadávat na jídlo v McDonald's a nepodívat se přitom na naší vlastní životosprávu. Kdo o sebe dbá, jí ovoce a zeleninu, cvičí a vůbec dodržuje ostatní základní pravidla životosprávy, tomu ani častější návštěva fastfoodu nemůže nijak ublížit. Problémem jistě jsou slazené nápoje, ale i tady McDonald's nabízí alternativu v podobě ovocných džusů nebo obyčejné vody, a rozumný člověk si tak může sám vybrat. Ta volba je zase jen na něm...

Podívejme se teď na ceny. Asi většina lidí, včetně zastánců systému, a také včetně mě, by jistě řekla, že ceny v McDonald's jsou přemrštěné. Ano, asi je to tak. Cena velkého sendviče se blíží sto korunám, návštěva rodiny s dětmi se zřejmě nevejde pod tisícovku. Je důležité zmínit dvě věci - jednak si kupujete službu, takže přizařovat cenu jen k danému produktu je chyba. Platíte si také to, že vám to někdo uvaří, že si máte kam sednout a že to po vás někdo uklidí. A za druhé, jde tu jednoduše o tržní systém, o nabídku a poptávku. Žádná firma by dobrovolně nesnižovala ceny, když na součané hladině má stoupající zisky. Prostě proč by McDonald's prodával levněji, když to za ty nekřesťanský peníze lidé kupují, že?

Často se také zmiňují platové a vůbec pracovní podmínky zaměstnanců. Obecně s pracovními podmínkami to vůbec není špatné. Firma si stejně jako u surovin dává veliký pozor na zákony a za celou dobu mého působení zde jsem se nesetkal s žádnou formou diskriminace nebo snahy o porušování zákoníku práce. Ovšem pozor, bavíme se o zaměstnancích, ne manažerech. Manažeři v restauracích (včetně vedoucího) jsou často vystavováni neúměrnému stresu, musejí (byť ne povinně) vykonávat spoustu přesčasových hodin a jejich pracovní zodpovědnost je v porovnání s platem nesrovnatelná. Tím se dostáváme k platům, které jsou, jak známo, hodně chudé. Zaměstnanci někde v rozmezí 60-100 na hodinu, manažeři v závislosti na pozici cca 12.000-24.000 měsíčně (všechny cifry jsou orientační, vycházející z mé zkušenosti). A pochopitelně všechno v hrubém, a také si to představte jako pyramidu, takže tu nejnižší sazbu má většina, zatímco tu nejvyšší jeden člověk. Zcela naopak je tomu ovšem v ředitelství firmy, systém otevřených nůžek je zde absolutní. Takže jako brigáda ke škole to jde, jako "zaměstnání" hodě zoufalé a krajní řešení.

Model firemního vzdělávání a tréninku je hodně propracovaný a účinný, ale bohužel také trochu sebedestruktivní. Jak je známo, McDonald's má vlastní systém trénování lidí od nováčků až po nejvyšší management. A třebaže je to systém skutečně důkladně propracovaný, tak stojí na stále stejných základech z přelomu 50. a 60. let, a některé jeho principy jsou v dnešní době již překonány. A právě kvůli uzavřenosti tohoto systému, kdy nejsou přibrány externí firmy pro jeho doplnění a osvěžení, dochází posléze zejména na vyšších pozicích k excesům a ke zbytečným přešlapům ve vztahu k reálné situaci v restauracích. K dalším nedostatkům pak patří fakt, že systém neřeší dosažené vzdělání jednotlivců na jednotlivých pozicích, takže za určitých okolností by se i člověk s nedostudovanou základkou mohl stát generálním ředitelem. Zase je to věc, která je zejména na vyšších pozicích občas znát.

Sympatické snahy o změnu a posun k lepšímu většinou narážejí na výše uvedenou zkostnatělost systému. Příkladem může být současné zavadění McCafe, které považuji za vůbec nejvíce promarněnou šanci. Místo toho, aby McCafe bylo samostatným subjektem s jasným cílem - být kavárnou a ne fastfoodem, je tento systém násilně implementován do systému McDonald's se všemi jeho pravidly a předpisy a vznikl nám tak podivný hybrid fastfoodové kavárny, který vlastně sám od sebe neví, čím chce být. Škoda...

McDonald's je tedy systémem plným protikladů. Člověk, který nenahlédne do hloubky, asi stejně nakonec zakotví na jednom z břehů odpůrců či příznivců. Rozhodně se však nemusíme bát zajít si do mekáče na hambáče. McDonald's je zkrátka jednou z vlajkových lodí kapitalismu, a odporem či sympatií k této firmě tak lidé dávají spíše najevo svůj postoj k tomuto světovému systému. Rozhodně není dokonalý ani spravedlivý, ale není ani zhoubný nebo nechutný a je zkrátka odrazem dnešní západní civilizace.