U nás v Čechách události letí jako splašené a politické kauzy jako by ani nevěděly, že je léto. Když však pracujete v Bruselu, vnímáte zákonitě naše domácí události poněkud z dálky a okurková sezóna na vás doléhá natolik, že napíšete o okurce. Ovšem ne jen tak ledajaké, ale vylepšené penicilínem.
Farmářské trhy sice "frčí", ale k potravinové soběstačnosti je to stále málo.www.praha3.cz
Jejím nalezištěm je podle webu České obchodní inspekce Kaufland a v ceně lahůdky máte započtenu i střevní chřipku, bonusem věrného zákazníka pak může být i otrava nebo žloutenka.
To, že se okurka s neušlechtilou plísní nakonec nedostala k zákazníkům, je zásluhou České obchodní inspekce. Její pracovníci ji vypátrali, s využitím ochranných pomůcek vyzvedli z naleziště, vyfotografovali a následně zlikvidovali přesně podle směrnic o zacházení s biologickým odpadem. Fotografie pak putovala na TYTO webové stránky a vypečený obchodník dostal pořádně mastnou pokutu. Zazvonil zvonec a pohádky je konec?
Doufejme, že ne. To bychom totiž ustrnuli v půli cesty. Ptáte se proč? Inu, protože se v posledních letech naprosto správně čím dál více zajímáme o to, co jíme, i o to, jaké důsledky to může mít pro naše zdraví. Chceme jíst nejen lépe, chutněji a zdravěji, ale lhostejné nám není ani to, odkud potravina pochází. To je jistě v pořádku, ale myslím, že stále převažuje určitý zdravý aktivismus nad systematickým přístupem.
Máme farmářské trhy i farmářské prodejny, fungují webové stránky zmíněné v předchozích odstavcích, televizní kuchaři (až na jednu výjimku) neúnavně šíří osvětu… To vše už dosáhlo k absolutním mezím své efektivity.
Proto, abychom jedli skutečně chutně, zdravě a vydali se cestou k potravinové soběstačnosti, chybí nám kvalitní legislativa. Tím samozřejmě nechci tvrdit, že nám nějaký zákon umožňuje nakupovat shnilé okurky – psal jsem o tom ostatně ZDE. Zákony však například nezvýhodňují potravinovou soběstačnost, nebo neošetřují právo spotřebitele na informace. Víte například, co to je riboflavin nebo niacin? Že ne? Ale výrobci přesto soudí, že vám coby zákazníkovi tyto informace stačí. Kdybyste je hledali, jsou někde dole na obalu napsány miniaturním písmem. Vezměte si proto brýle nebo lupu, protože bez nich to nejspíš nepřečtete.
Je nejvyšší čas zlepšit podmínky výroby a distribuce potravin na evropské i místní úrovni. Nový zákon (či spíše celá legislativa) by měl zahrnovat, jak zdravý aktivismus, tak kvalitní normy národních práv, tak právo spotřebitele na adekvátní informace.
Ti, kteří by se takovými zákony nechtěli řídit – například výše uvedený obchodní řetězec, který nepovažuje za závazné ani ty současné – pak musí být přísně sankcionováni. Jde totiž o zdraví, a to máme všichni jen jedno.
