Je zarážející, jak se z takové prkotiny, jako jsou mobilní telefony, stalo málem klíčové téma vzdělávání. Politici si třepí pusy, kulaté stoly a diskuze... a výsledek často jen ukazuje bezmoc a nekompetentnost účastníků.
Vzpomněl jsem si na to, když jsem dnes lektoroval v jisté velké střední škole, kde učí celá stovka učitelů. Mobilní telefony tam zakázané nemají, vše rozumně řeší školní řád, kde je uvedeno: "Žákům je zakázáno: aktivovat a používat v době vyučování mobilní telefony, přehrávače". A ještě řád zmiňuje: "Žákům je zakázáno: šikanovat a zesměšňovat jiné osoby, včetně používání k těmto účelům sociálních sítí a mobilních telefonů". Hotovo, to stačí. Je samozřejmě smutné, že je třeba výslovně zakazovat něco, co není při kvalitní výuce stejně žádný problém, ale budiž. To je samozřejmě podstatný rozdíl oproti přání některých škola a učitelů, aby se mobilní telefony v rukou žáků ve škole vůbec neobjevovaly a to ani o přestávce, neboť žáci prý spolu neumějí komunikovat.
Vzpomněl jsem si na to, jak některé učitelky líčí v médiích žáky - zombie, zahleděné do mobilů a nevnímající svět, nekomunikující s okolím. Minulý školní rok jsem byl školním psychologem ve třech školách a nic podobného jsem tam neviděl. Řekl jsme si, že to třeba uvidím na této škole. O velké přestávce jsem zkoumal školu, chodil po chodbách - a ono nic. Slyšel jsem klavír (ten je na školní chodbě, což není úplně obvyklé), na který žáci hrají. Až najednou jsme to spatřil! Na jedné z mnoha relaxačních zón jsme spatřil žáky s mobilními telefony v ruce! Hned jsme pořídil fotodokumentaci!
Ale nebuďte zklamaní, když hned napíšu, že ti mladí lidé spolu normálně komunikoval. Dvojice dívek se smála jednomu zábavnému videu a kudrnatý chlapec měl hudbu z mobilu v jednom uchu na sluchátku. To bylo vše. Všichni se spolu bavili, relaxovali, smáli se a očividně jim bylo dobře. Vzpomenul jsme si na ředitele a učitelky, kteří tvrdili, že jim po zákazu telefonů "sami žáci poděkovali". Takové kecy! Co by to muselo být za žáky, kteří děkují za zákaz zpestření možností zábavy a omezování vlastní svobody? Ano, možná to někomu připomene ony pracovní kolektivy, co také děkovaly straně a vládě za represe. Školu si rozvracet nedáme!
Když se žákům na něco sáhne, vypadá jejich reakce úplně jinak! Na jisté střední brněnské škole zakázal ředitel prodávat v kantýně energetické nápoje. Jak na to reagovali žáci? Zorganizovali protest, kdy jich poměrně velké množství přišlo na chodbu, kde sídlí vedení školy, a demonstrativně si připíjelo energetickými nápoji. Je super, že se žáci takto naučí být angažovaní, ale hloupé je, že se to učí jako protest proti pitomým nařízením vlastní školy, která je omezuje. Ano, vypít několik energetických nápojů denně není zdravé, ale to samé platí třeba o čokoládových tyčinkách. Ty exministryně Valachová ve školách také zakázala, a jaký je výsledek? Následným rušením stovek školních bufetů vyhnala žáka s jeho penězi na svačinu do samoobsluh a nezdravých potravin v rukou školáků přibylo!
Pokud chceme změnit chování kohokoliv, musí to chtít on sám. Pokud nemají žáci kvůli svému zdraví pít energetické nápoje, je třeba jim vysvětlit proč! Kdo by to měl udělat, když ne učitelé? Kdy už ředitelé a učitelé ve školách pochopí, že represe nic neřeší? Represe je opakem kvalitní pedagogické práce. Víte, kdo také nemá povolené telefony? Vězni ve výkonu trestu. Jsou snad školy vězením a učitelé dozorci? Bohužel, někteří očividně ano. Postavme se tomu a nebuďme jako oni.
