Kam vede umanutost premiéra s pocintanou vestou a podpora jeho soukromého hnutí? Jak je možné, že ho stále podporuje takové množství lidí?
Jak pravil filozof a signatář Charty 77 Daniel Kroupa na přeplněném Staroměstském náměstí, vrátili jsme se z Hradu, ale tentokrát pan prezident naši demisi nepřijal. Bylo 17. listopadu 2018 a oslavovalo se vítězství nad totalitou. Ale zároveň jsme se všichni sešli, abychom protestovali proti premiérovi, který pošlapává hodnoty, za něž jsme před 29 lety demonstrovali. Je až neuvěřitelné, že moji spoluobčané si mohli zvolit hnutí, které vlastní a kterému šéfuje člověk, prokazatelně vedený ve 12 svazcích StB, člověk trestně stíhaný pro podezření z podvodu, člověk, který zřejmě maří vyšetřování, který je v obrovském střetu zájmu a který k českému národu promlouvá husákovštinou. Hlava mi nebere, že tohle všechno může být tolika spoluobčanům lhostejné a že za koblihu, větší důchod a zlevněný autobus, to mohou takovému typu hodit. A dokonce ho ještě po vynoření všech těchto faktů hájit a podporovat.
A přitom nám demonstrujícím nejde o nic tak velkého. Vůbec nepopíráme vítězství ANO, premiérovi nezávidíme jeho úspěchy a peníze (bůhvíjak nabyté). Chceme jenom jednu maličkost. Mít v čele státu slušného člověka bez úhony, který bude šéfovat slušné vládě. To, že včera prohlásil, že nikdy neodstoupí, napovídá, že se začínáme sunout k orientální despocii. A že tohle hodlá podporovat sociální demokracie a prezident, je tragédie.
