Poslední dobou se kritici České Televize množí. Objevují se zprávy o její nevyváženosti i návrhy zákona, podle kterého by nespokojení diváci nemuseli platit televizní poplatky. Televize se brání, avšak zároveň dává svým kritikům sama klacky do rukou. Naposledy naprosto jednostrannou a propagandistickou reportáží, která byla zaměřena proti těžbě a zpracování hnědého uhlí. Tato reportáž byla navíc odvysílána na programu ČT Déčko v pořadu Zprávičky, a tedy určena dětem. A to je nechutné.
Ve středu 11. března se v uvedeném pořadu objevila reportáž (odkaz na reportáž zde) o tom, že případné prolomení limitů těžby hnědého uhlí by znamenalo zbourání části obce Horní Jiřetín, což by ohrozilo i tamější děti. V reportáži zazněly názory několika školáků, kteří shodně mluvili o tom, že těžbu nechtějí. Zazněly i názory dlouhodobého odpůrce těžby uhlí, starosty obce Vladimíra Buřta. Vše bylo podpořeno záběry na nové stavby v obci včetně dětského hřiště.
Zároveň však v reportáži nezazněl žádný názor druhé strany. Prostor nedostali zástupci těžebních společností ani jejich zaměstnanci, odborníci, ani ti obyvatelé Horního Jiřetína, kteří jsou ochotni využít případných kompenzací a odstěhovat se do jiné lokality. Z reportáže jsme se tak vůbec nedozvěděli, že je hnědé uhlí jednou z našich klíčových surovin, že jde, a ještě řadu let půjde, o nezastupitelnou součást našeho energetického mixu. Nepadlo ani slovo o tom, že díky hnědému uhlí se daří udržovat přijatelné ceny elektřiny a tepla pro statisíce domácností i firem a že díky uhlí jsme energeticky bezpeční a ne až tak závislí na rozmarech Ruska. Srdceryvné názory dětí nebyly nijak vyváženy názory tisíců lidí, kteří v případě utlumení těžby uhlí přijdou o práci. Jejich děti snad nejsou pro Českou Televizi zajímaví?
Již několik vlád se nedokáže shodnout, zda limity posunout či nikoliv. Není divu. Prolomení limitů těžby hnědého uhlí je složitý problém, který má své odpůrce i zastánce. Bohužel Česká Televize si tuto složitou otázku naprosto zjednodušila a odvysílala reportáž, která odpovídá spíše výtvoru Ministerstva propagandy Josefa Goebbelse, než televizi veřejné služby v 21. století. A nejsmutnější na tom je, že tuto nechutnost naservírovala před spaním dětem, tedy té části populace, která nabízený obsah přijímá zatím naprosto nekriticky, nemá dostatečné informační zázemí, nevyhledává a neověřuje informace v jiných zdrojích, zkrátka jim věří. Reportáž si zasluhuje jediné. Podnět na Radu České Televize pro naprosté porušení všech zásad objektivního a vyváženého zpravodajství.
