Jak volná je volná živnost?

Fungují dnešní vztahy jako živnostenské oprávnění? Můžeme si otevřít volných živností, kolik chceme, nebo nám stačí jedna vázaná?

Nic nefunguje. Elektronický výdej lístků. Pořadová čísla. Světelné tabule. Sedím na živnostenském úřadě, abych si obnovila živnost, a jediné, co si zatím obnovuji, je logické myšlení, protože tu nic nefunguje, žádný systém. Nikdo neví, jestli je již někdo uvnitř. Nikdo ani neví, jestli z těch dveří někdo vyjde. Přijde mi to jako partnerský vztah. Nikdy ve skutečnosti nevíme, kdo byl tím před námi, ale ani nevíme, jestli nebude někdo společně s námi v těch dveřích.

Vcházím do dveří a nejsem tam sama, ale jsme tam jeden na jednoho. Vytahuji malý papírek s živnostmi, které bych ráda volně vykonávala. Diktuji. Milý pán vedle mě se na mě usměje a já se úřednice ptám, jestli už nikam nemusím a stačí mi jednotný registrační formulář. Odpověď zní ANO. O pár dní později zjišťuji, že mě na sociálku přihlásili úplně někam jinam a na zdravotní pojišťovnu ani nic neposlali. Nemáme spolu dobrý vztah.

Chováme se k sobě tak i v partnerských vztazích? Odsouhlasíme něco, o čem nerozhodujeme? Přemýšlím nad tím a zjišťuji, že spousta mužů a žen si otvírá ráda volnou živnost. Kdykoliv ji mohou otevřít, ale kdykoliv taky zavřít. Na tom není nic špatného. Ale jsou mezi nimi i ti, kterým jedna volná živnost nestačí. Reklama svého ega je málo. Je třeba přidat trochu obchodu a služeb a završit to poradenskou činností. Ta vynáší nejvíc.

Odcházím. Jednotnému registračnímu formuláři nevěřím. Není to jeden na jednoho, a proto nefunguje. Možná ti, co mají volnou živnost, nejsou tak špatní. Možná jsou lepší než ti s vázanou, kteří mají k tomu pět volných. A možná je čas si uvědomit, že muži nejsou formulář, kde vyplníme předem daná prázdná pole. Jsou to milovníci svobody a volnosti. Každý z nich má svůj formulář a je jedno, jestli živnost bude volná nebo vázaná. Když chceme, vyplňme ho. Když ne, udělejme z něj vlaštovku a pošleme ho o dům dál.