Kdybych víc četl, mohlo to dopadnout jinak...

Kulíšek už dávno nebyl žádný Kulíšek, ale pořádný Kulich. A připomínal něco mezi čivavou, huskym a labradorem. Původně to měl být, jak by řekl Srstka, roztomilý kříženeček, který se hodí i do paneláčku a moc rád si hraje s dětmi.

Děti ani byt v paneláku jsme neměli a roztomilý už taky nebyl. Valil se po ulici a děsně při tom funěl. A když napadl sníh, s kňučením nechtěl opustit pohodlí gauče. Nemohl jsem se mu divit, ani mně se nechtělo. A původně jsem nechtěl ani jeho. Kdyby mě dlouhé hodiny neukecávala moje přítelkyně, teda už ex přítelkyně, Sára: "Lásko, pořídíme si psa, viď? Nějakýho chlupatýho?" V životě bych si ho nekoupil. Připadalo mi totiž, že už je jí moje společnost málo, protože na to, aby vedle ní bylo něco chlupatýho, bych vystačil sám. Napadlo mě ještě, že se chce snad chystat na rodinu, a pes, jak radily všechny její chytré časopisy, je přece nejlepší příprava na dítě. 

Ostatně to mě už nemuselo zajímat. Sářin Kulíšek po tom, co si sama našla jiného kulíška, jak mu psala, zůstal mně. Aspoň jsem nemusel být sám zvlášť teď, když se blížily Vánoce. A tak jsme si s Kulíškem zůstali sami. Sáry kulíška Petra jsem objevil dva měsíce zpátky, když mi Sára podala naivně telefon, abych si prohlédl naše společné fotky. A s významným zacinkáním se na obrazovce rozsvítila zpráva: "Lásko, myluju tě." Pochopil jsem, že Sáru nudily asi moje intelektuální řeči, a tak si našla někoho, jak mi později řekla, kdo lépe rozumí její duši. Myslím, že Petr o její duši netušil zhola nic, zato tušil, že náramkem z Pandory, večeří u Pohlreicha, wellness víkendem v Chateau Mcely a kabelkou Gucci rozhodně nepohrdne.

 

Když mi před týdnem napsala, jestli bychom se nemohli rozejít jako dva dospělí lidé, že mě má pořád ráda a nechce to skončit tak, že už se nikdy neuvidíme, byl jsem pro: Sejdeme se zítra na večeři na Strahově. Sraz před stadionem 19:00. Seš poklad! odpověděla. Přišla v kožíšku, i když celá léta hlásala, že je ochránkyně všeho na světě, i komárů a určitě i vší. V ruce držela nový model Dolce and Gabana a na sobě měla tolik make-upu, že téměř nemohla hýbat tvářemi. Úsměv jí ale přeci jen ztuhnul rychle, když jsme zamířili směrem ke strahovské menze. Myslím, že tiše doufala, že je to zlý sen, ale nebyl. Došli jsme tam, a abych dokončil svoje dílo, zaplatil jsem stravenkami. Hanbou utekla a já byl hrdý na to, že se odveta vyvedla.

 

Odcházel jsem jako vítěz. A tehdy i Kulich vycítil, že je co slavit. Protože když jsem otevřel doma dveře, radostí vstal z pelechu a začal mě olizovat. Teď jsme spolu seděli na gauči, já ho drbal v kožichu a on se ke mně spokojeně lísal. V duchu jsem si rekapituloval tenhle rok a přemýšlel, co mě čeká ten příští. Kolik si dám předsevzetí a jestli nějaký z nich dodržím. Docela jsem si fandil. Začít chodit do posilovny (která byla mimochodem hned za rohem, ale výmluv jsem vždycky našel dost), začít víc číst (v mém věku už krásy ubývá, tak aspoň ať oslňuji svým intelektem), sbalit nějakou ženskou (vlastně jsem měl na mysli jednu konkrétní – Elu, která bydlela nade mnou, věděl jsem, že nikoho nemá, byla drobná, vždycky se na mě hezky usmívala a měla ráda Kulicha).

 

Netušil jsem, jak rychle se mi moje poslední předsevzetí začne plnit. Když jsem na Štědrý večer podaroval Kulicha novým vodítkem, navrhnul jsem mu, že bychom ho měli jít vyzkoušet. Jeho nic neříkající haf haf jsem si přeložil, že nadšeně souhlasí. A tak jsme vyrazili. Byla to romantika jako od Rosamundy Pilcher až do chvíle, než pod romaticky zasněženou dlažbou se objevila romantická ledovka. Kulich udělal neobvykle svižný krok a já ležel s nohou zkroucenou pod sebou. Za kým Kulich tak rychle vyrazil, byla Ela. V ruce držela odpadkový koš a měla co dělat, aby nevyprskla smíchy, když mě tam viděla se válet.

 

Litoval jsem, že se mi nesplnilo jako první přání, abych začal číst, mohl jsem ji oslnit nějakým moudrem, citátem, řečnickou otázkou, oxymorónem nebo pasáží z Oněgina nebo čímkoliv, co by ji zastavilo, aby neodešla a nezmizela tak rychle. Zůstal jsem sám. Teda sám s Kulichem, kterému se taky rozjely tlapky. Váleli jsme spolu na ulici. Právě odbíjela půlnoc, a tak jsem zavřel oči a zkusil si něco přát. Tak uvidím, jestli mi to vyjde.

Autor: Anna Řibřidová | pátek 14.12.2018 21:40 | karma článku: 19,27 | přečteno: 588x

Další články autora

Anna Řibřidová

Tichá přání

Měl jsem jich hodně. Každou chvílí nějaké. I teď jsem měl jedno tiché přání. Ale když jsem ho šeptal větru, odnesl ho, a proto se asi nikdy nesplnilo. Nebo se možná splnilo tam, kam ho vítr odfoukl.

13.8.2022 v 14:43 | Karma: 9,56 | Přečteno: 207x | Diskuse | Společnost

Anna Řibřidová

Jedna za život

Podělal jsem to. Podělal jsem toho v životě hodně a hodněkrát. Ale nic jsem nikdy nepodělal tak, jako to před 10 lety... Myslel jsem si tehdy, že se všechno změní, ale nezměnilo se vůbec nic. Proč taky?

23.6.2020 v 21:46 | Karma: 14,22 | Přečteno: 709x | Diskuse | Letní povídka

Anna Řibřidová

Jak jsem se zase neseznámila

S přibývajícím věkem a dalšími fyzikálními veličinami jsem si uvědomila spoustu věcí. Třeba, že moje celulitida se mě drží jako klíště, ale zato chlapi, které potkám, v mém životě vydrží dlouho jako jepice.

14.6.2018 v 17:07 | Karma: 31,11 | Přečteno: 1580x | Diskuse | Společnost

Anna Řibřidová

Je to kampaň

Obchodní domy již vyvěšují vánoční koule, kampaně se předhánějí, která bude lepší a trhovci postávají u stánků, kde prodávají stále trdelník se zmrzlinou, a diví se, že ho nikdo nekupuje, lidé čekají na svařák. Já čekám na chlapa.

10.11.2017 v 9:08 | Karma: 18,77 | Přečteno: 1118x | Diskuse | Společnost

Anna Řibřidová

Letos tloustnu do plavek

Chlapi se za mnou otáčeli a ženy na mě vrhaly závistivé pohledy. Podívala jsem se na barmana a povídala jsem mu: „Sex on the beach.“

6.7.2017 v 18:24 | Karma: 26,21 | Přečteno: 1331x | Diskuse | Společnost

Nejčtenější

Skokem do propasti Macocha ukončila život matka oběti střelby na fakultě

14. dubna 2025  8:27,  aktualizováno  9:06

Skokem do Macochy ukončila o víkendu život matka jedné z obětí tragické střelby na Filozofické...

Turek jel rychlostí přes 200 km/h a fotil se u toho. Policie věc prošetřuje

20. dubna 2025  8:48,  aktualizováno  13:55

Europoslanec Filip Turek (Motoristé sobě) se na svém účtu na Instagramu pochlubil fotkou, ze které...

Bílá rakev, věnec od Gottové. Na rozloučení se Slováčkovou dorazil i prezident

15. dubna 2025  8:30,  aktualizováno  16:35

Rodina a přátelé se v kostele v centru Prahy rozloučili Annou Julií Slováčkovou. Zpěvačka a...

Bili ho, řezali a natáčeli, jak umírá. Mladíci umučili třináctiletého kluka, pro zábavu

14. dubna 2025

Premium Mladistvý spolu s kamarádem zabil v Děčíně před třemi lety třináctiletého chlapce. Nebývale...

Trump si hraje s vojáčky. Stažení by Evropu bolelo, na výběr jsou jen špatné varianty

15. dubna 2025  14:06

Premium Je to jen pár dní, co Donald Trump vyslal směrem k Evropě poněkud nepříjemnou zprávu. USA mohou ze...

Narkos v akci, Francie se stala novým Medellínem. Jak gangy perou peníze z drog

21. dubna 2025

Premium Francouzi sledují koordinované útoky na věznice, jakoby vystřižené z války gangů někde v...

Zelená elektřina a stabilní ceny. Rakouské komunitní energetiky se účastní i mniši

21. dubna 2025

Rakousko sází do budoucna plně na obnovitelné zdroje energie. Od roku 2030 se má veškerá elektřina...

Staré textilce zasvětil život. Po více než třiceti letech se otevře veřejnosti

21. dubna 2025

Premium V roce 1992 koupil Dušan Barnáš starou textilní fabriku v podhůří Krkonoš. V příštím roce bude na...

Dnešní společnost je orientovaná na zisk. I u dětí řešíme: má dáti a dal, říká sociolog

21. dubna 2025

Premium S výjimkou Afriky a Indie porodnost víceméně všude klesá. „Být rodičem není norma a povinnost jako...

  • Počet článků 24
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 968x
Veselá máma

Seznam rubrik