Labyrint - Zápis 31: Anketní kapitola

Stejně jako byla unikátní 20. kapitola, kde měla zemřít jedna z hlavních postav, 30. kapitola přináší také „Speciál“ - anketu o nové postavě, která bude vržena do Labyrintu.

Dobře čtěte, soustřeďte se, protože vaše rozhodnutí ovlivní mnoho z věcí příštích. Do děje vstoupí nová postava „člověka z povrchu“ a záleží jenom na vás, kdo to bude. Dávám vám na výběr čtyři normální a jednu speciální.

Každou postavu představím krátkým vnějším popisem a monologem, který vám ji trochu přiblíží.

A koho to tu tedy máme?

*******************************************************************************************

POSTAVA PRVNÍ: RUDOLF BRZDA, zedník, 48 let

Vnější popis:
Podsaditý muž v neskutečně špinavých montérkách s kšandami. Jeho válcovité lehce sýrové tělo halí sepraný nátělník. Přes chlupatá ramena má ledabyle přehozenou modrou pracovní bundu. U pasu mu visí přívěsek s klíči, na kterém se houpe otvírák na lahve. Klenuté břicho by Rita nemilosrdně kvalifikovala jako pivní mozol. V široké ploché tváři muže září dvě živé modré oči, nad ušima ustupují krátké hnědé vlasy pleši, která ovládla většinu hlavy.

Seznamte se:
„Menuju se Ruda Brzda, ale na stavbě mi řikaj Brzďák. Tohle tělo (poplácá se po břichu) už postavilo ňákejch pár baráků. Sakra, vždyť já makal i na tom zakroucenym tanečním domu u Vltavy. To je ňáká památka, ne?! ... Ty vole, já bych si dal kozla. Nebo dva. Kruci, trčim v týhle díře už ňákej pátek. Trčim tu a Sparta už určitě vyhrála s Teplicema, s Jabloncem, s Baníkem (zasní se). Jestli vodsud nevylezu do derby Sparta Slávie, tak si to někdo šeredně vodskáče. No fakt! Pudu přes mrtvoly!

Se ví, že mám koníčky. Fotbal, to už jsem řikal, kamarády a pívo, stejně jako každej... Ale mam i jeden takovej honosnej. Fotografuju tramvaje. Miluju to jejich zvonění a rachocení, vlastně je to můj dávnej sen, bejt tramvaják.

Jo, mam dva habány, už jsem to řikal? Jsou to takový hovada, ale super kluci. Jeden šel na eletrikáře a druhej študuje. Administratívu, nebo co. Já řikam, ať dělá, co ho baví, hlavně když nepude do politiky. Manželka dělala na mandlu, ale co ho zrušili, tak šije.
Když si chcem udělat hezkej večer, tak se vyvalíme na gauči, pustíme Nova, rozumíš, pohoda, ty brambůrky z reklamy, kafíčko, kozlíka. Trošku se nacamráme a život je krásnej. Když ještě dávaj fotbal...“

Co tato postava přinese? lehce absurdní situace, fotbalové, pivařské a mírně oplzlé názory – zkrátka „normální“ chlap :-)

*******************************************************************************************

POSTAVA DRUHÁ: TEODOR NOVAKIS, právník a dobrodruh, 30 let 

Vnější popis:
Muž se opírá ležérně o zeď, jednu nohu má mírně pokrčenou. Je oblečený padnoucím na míru šitém obleku, který ani ušpiněný nezapře prvotřídní hedvábí. Košile s výšivkou a rozhalenkou u krku skrývá slušně vypracované opálené tělo. Rukávy jsou rozevláté, jak v nich chybí manžetové knoflíky. Z kapsy saka ční kousek bílého kapesníku se zlatým monogramem TN. Spona na černém opasku na sobě nese znak porsche. Jako by někdo věnoval pozornost každému detailu. Tvář muže je pohledná, zarostlá strništěm. Kaštanové vlasy jsou husté a ležérně rozcuchané. Hnědé oči jsou hluboké a neklidné, jako by stále hodnotily a srovnávaly vše kolem. V pravém uchu má muž drobnou náušnici z bílého zlata s broušeným kamenem.

Seznamte se:
„Říkejte mi prosím Teo, je to lepší než Teodor. Kde jsem se tak hezky opálil? Část mé rodiny jsou Řekové, prý mám jejich temperament v krvi. Kráčím životem sám jako samotářský vlk, někdy se ale rád nechávám doprovázet přáteli. Ženy mám rád, moc hezky se s nimi povídá, ale jsou příliš intimní, rozumíte? Vím že se jim líbím, nezní to doufám domýšlivě, nemyslím to tak, jsem jenom upřímný. Když jdu ale s nějakou nakupovat, tak to přece neznamená, že s ní chci hned spát!

Nejsem hypochondr, myslím si jen, že by se o sebe lidi měli starat. Měli by svému tělu a vzhledu věnovat daleko víc pozornosti. Hlavně muži. Jde přece o nás, ne? Rozumíte? Vy sám se musíte znát nejlíp, to za vás nikdo jiný neudělá. Nesnáším, když někomu třeba lezou chlupy z nosu! Promiňte, nechal jsem se unést.

Mluvím několika jazyky, mám vystudovánu řeckou obchodní universitu a navíc práva v Praze. Studentská léta byla plná úžasných zážitků, ale... cenzurováno. Rozumíte? Jsem liška, takhle vás navnadím a pak řeknu: cenzurováno (hihňá se).

Jsem bohatý a nestydím se za to. Nějaké miliony jsem zdědil po dědečkovi, co podnikal s kočičím žrádlem. Nesnáším kočky, protože z nich kýchám. Mám na ně alergii. Také mám jachtu jménem Sladká bríza, miluji rychlá auta, ústřice a cestování... (zasní se) Snídaně na Queen‘s Walk u Temže, Silvestry v New Yorku a... Kde jsem to skončil? V kanále. (zvýší hlas) Pro mě luxus znamená něco jako vzduch, chápete? Tohle si někdo šeredně odskáče!“

Co tato postava přinese? nová „orientace“ v příběhu, poměr ženských a mužských postav zůstává vyrovnán, Teo se pokusí dokázat, že gay v literatuře psané heterosexuálem nemusí být jen komickou postavou

*******************************************************************************************

POSTAVA TŘETÍ: MADAM LAURA, varietní umělkyně, ? let (nepodařilo se mi ji přesvědčit, aby prozradila svůj věk, ale hádám, že je přinejmenším o patnáct let starší než Rita)

Vnější popis:
Starší žena s rudě nabarvenými vlasy, které jí odrůstají a objevují se po nimi její vlastní šedivé. Tvář má strhanou, pod očima velké kruhy. Kolem zápěstí i krku má masivní zlaté řetízky. Jsou na mnoha místech ošoupané a prozrazují pozlacené stříbro. Žena má na sobě laciný model s odvážným výstřihem lemovaným flitry. Po vrásčité kůži levého prsu se plazí kamsi do podprsenky tělo vytetované kobry. Žena sedí na bobku v rohu místnosti a nepřítomně si prohlíží udřené ruce.

Seznamte se:
„Jmenuji se Laura. Odjakživa mi říkají Madam Laura. Je to mé umělecké jméno. To nejvzácnější, co mám. Dlouhá léta jsem vystupovala v cirkuse Andres jako vrhačka a žonglérka, v Humbertu jsem pár sezón jezdila s hadem, nevzpomínáte si? To číslo mělo kolosální úspěch. Lidé šíleli a házeli květiny. Z té doby mám tetování. Tehdy to byla výjimečná věc, ne jako dnes, kdy se nechá tetovat každá druhá ženská! Také jsem jednou žonglovala v Televarieté. Byl to obrovský úspěch, když si vzpomenu na ten potlesk... Dostala jsem tehdy od mistra Dvořáka kytici růží. To byl nějaký džentlmen.

Házím věci. Je to moje specialita. Hlavně nože, sekery a šipky. V devadesátých letech jsme do programu zařadili také hvězdice, protože to chtěla mládež, ale nebyla to má přirozenost. Jednou jsem asistentovi při vystoupení usekla prst, nerada na to vzpomínám. Ne, hvězdice nemají glanc.

Když člověk zestárne, tak do něj každý kopne. V jedné chvíli jste v záři světel a ve druhé zjistíte, že jste celý život obětovala prázdnému pozlátku. Nemám manžela, rodinu... Ale co to říkám?! To víte, že jsem byla šťastná. Cirkus byl můj život. Dá se říct, že jeden z mála, kde jsem nevystupovala, byl ten britský. Jak on se jen... Létající Montypytonský cirkus, nebo jak se to jmenovalo.

Nedávno jsem zjistila, že jsem na kočovný život stará, že mám dost celého světa a všech lidí. Zkusila jsem se zabít. Ano, povídáme si, takže to nevyšlo... Potom jsem se rozhodla vstoupit do kláštera. A to byl první krok k mé zkáze.“

Co tato postava přinese? hrůzu do života Rity (aby jednou nedopadla stejně), pesimistickou a melancholickou postavu, která v tomto okamžiku nemá proč žít

*******************************************************************************************

POSTAVA ČTVRTÁ: ROBERT AJT, správce sítě, 21 let

Vnější vzhled:
Mladý muž sedí na posteli a něco si čmárá do blogu (chci říct bloku). Má tmavé kudrnaté vlasy a pihovatou tvář. Oči jsou zelené a neposedné. Kluk má na sobě žluté tričko s nápisem Error a obrázkem hořícího domu. Mladíkova postava je spíše rachitická, záda shrbená. Na první pohled působí dojmem, že musel být hyperaktivní, inteligentní a neskutečně otravné dítě, a že to nejspíš trvá dodnes. Jako amulet mu kolem krku visí stužka se čtyřgigovou flash pamětí Corsair.

Seznamte se:
„Haló, tady IT. Zkoušel jste to vypnout a znovu zapnout? Hehe. To je takovej vtípek. Jmenuju se Robert Ajt, ale kamarádi mi řikaj Robot nebo Ajťák. Robot je moje virtuální osobnost na Hofylandu. Ajťák jsem na Nyxu. Máma mi říká E.T.

Mám několik zásad, podle kterých se v životě řídím: za prvé - s lamama a flejmařema se nebavim, na to fakt nemám čas. Za druhé - často sejvuju, nikdy jsem nelitoval. Za třetí - YouTube je lepší než všechny televize a za čtvrté - lištu Windows si rovnam vždycky nahoru, protože je to logický. Ovládání téměř všech programů je přece nahoře, ne?

Jinak dělám správce sítě na jednom městském úřadě. Je to super, jsou přímo na páteřní síti a s jejich připojením sosám o sto péro. Mam tam parťáka Merkuryho, teda on se jmenuje Venca, ale na síti se loguje jako Merkury. Střídáme se – on paří on-linovky a já makám, v poledne se vyměníme. Zatím to prochází...

Jestli mám nějaký koníčky? Identifikace hoaxů, to je taková věc pro veřejné blaho. Jo a nemám rád, když si lidi dělají furt prdel z Windows. Už je to trapný. Tyhle stejný vtipy si lidi řikali už před deseti lety a Windows? Pořád běží. Neběží. Běží. Hehe. Co mam rád? Holky na internetu, on-linovky, lan parties, Flash a objektově orientované programovací jazyky.

Moje vize budoucnosti? Vizualizace internetu, video, obrázky, kdo nebude mít stránku, jako by nebyl. Jaký znám největší mýtus? Asi web 2.0. Hehe.
Jestli něco nesnáším, tak to jsou uživatelé, pavouci, pomalý připojení a když mám holku osobně pozvat na rande.“

Co tato postava přinese? inteligentního mimoně. Vtipné absurdní situace. Konflikt techniky a mystiky. Programátorskou a internetovou hantýrku.

******************************************************************************************* 
 

POSTAVA PÁTÁ: SPECIÁLNÍ POSTAVA (Ano, Bodkine...)
SEDMTŘI, uprchlý trestanec po smrti, 35 let

Vnější vzhled: dříve známý, nyní neznámý 

Seznamte se: Úúúúúáááááh! Orghhchrrr! (s proříznutým hrdlem se mluví těžko)

Co tato postava přinese? více temnoty, pár nechutných, brutálních scén, člověka, který byl špatný i za života...

Poznámka autora: Říká se, že někdy je lepší nechat mrtvé odejít...

*******************************************************************************************

Tak co, objevili jste svého favorita? Ještě váháte? Dobře si to rozmyslete, protože na vašem rozhodnutí bude záviset mnohé.

To ale není všechno...

Dávám vám možnost, aby kdokoli z vás vymyslel vlastní novou postavu. Nejzajímavější (maximálně tři - z prostorových důvodů) zařadím do ankety spolu s těmi, které jsem připravil já. Aby to bylo spravedlivé, otevřu hlasování v anketě až v neděli 24. 2. 08, abyste měli čas se nad vlastní postavou zamyslet. Od otevření ankety vám nechám týden na hlasování, argumentování a případné přesvědčování ostatních. Vše je transparentní a on-line.

Bylo by fajn, kdyby vaše případné návrhy byly strukturované stejným způsobem, jako moje. (1. vnější popis 2. monolog postavy = načrtnutá minulost, osobnost). Můžete je posílat na můj mail (pavel.rencinZAVINACseznam.cz), nebo je umístit přímo zde do komentářů a prodiskutovat s ostatními.

Přemýšlejte. Čas běží...  Začínáme... Teď!

VÍCE NA http://www.pavelrencin.cz/labyrint-zapis-31-anketni-kapitola