Výlet do Staré Boleslavi

Samozřejmě máme auto. Ale do Prahy jezdíme vlakem. A tentokrát i odtamtud na výlety. A tak jsme jeli do Staré Boleslavi. Měla jsem svou představu. Přiznávám, trochu ovlivněnou Velehradem. Protože to je také církevně významné místo.

A tak jsem očekávala podobně působivé místo.S atmosférou prověřenou staletími. S pietou místa, kde zahynul kníže, později svatý.

Stará Boleslav je součásti Brandýsa nad Labem, což jsem předem nevěděla, přiznávám.

Takže příjezd vlakem do Staré Boleslavi. Vystoupíte v lese - nikde žádná cedule, kam se vydat. Pak tedy částečně pěšky a částečně autobusem do Staré Boleslavi. Tady má být prastarý kostel postavený na místě vraždy, neb původní se nezachoval. A také zde má být bazilika z 12. stoleti s původními freskami. A dále katedrála. Ta je barokní - a nalezli jsme ji jako první. Vcelku působivá, majestátní, vyzdobená, nepřístupná, ale možno se na ni podívat zpoza mříží. Více nás ale zajímaly ty dva starší, mnohem starší kostely. Nikde jediný ukazatel. S turisty se ve Staré Boleslavi nepočítá. Je fakt, že před každým kostelem byla cedule "Kostel", bez čehokoli dalšího, třeba jaký kostel apod. Asi aby si člověk nemyslel, že to, nač se dívá, je třeba stadion. Ne. Je to kostel.

Jdeme přes náměstí Sv. Václava kolem jakési rozpadající se zdi podepřené dřevotřískovými deskami. Nikde žádný nápis. Přes zamčená vrata čtu cosi o Bohuslavu Balbínovi. Asi je to jezuitský klášter, myslím si. Jdeme dál. Hledáme působivé místo spjaté s českou i církevní historií. Nikde nic. Dojdeme až na náměstí, ale to už v Brandýse. Infocentrum zavřeno s nápisem "Přijdu hned". Možná přišli, ale my odešli na zámek. MImochodem, jak k němu dojít, jsme vytušili -opět  nikde žádný ukazatel.  Tam velmi sympatický kastelán, který nám umožní prohlídku renesančního zámku, byť jsme jen dva a má nás býtminimálně pět. Provede nás, velmi pěkně a zajímavě vypráví o zámku, který patřil Habsburkům a kam rád jezdil Rudolf II., známe to z filmu Císařův pekař: Hopsa hejsa do Brandejsa. No, pan průvodce nám ale také sdělí, že ty chrámy a působivost tak převýznamné české i církevní historie jsme minuli. Ty významné kostely jsou ukryty za tou rozpádající se zdí. A pokud tam větrají, říká, bývá i otevřeno. Nu - nevětrali. Vrátili jsme se. A znovu  žasli. Místo, kde zavraždili svatého Václava. Bazilika s freskami zachovanými z 12. století, navštěvoval ji údajně rád i císař Karel IV. To vše bez jakéhokoli nápisu, ukazatele, sebemenší zmínky. Vše schované za rozpadající se zdí podepřené dřevotřískou. Panebože. Tady ještě nic neslyšeli o turistech? Toto má být místo spojené s knížetem, jehož socha vévodí Václavskému náměstí, jenž spočívá ve Svatováclavské kapli ve Svatovítské katedrále a jehož lebku vozí v září pravidelně k bohoslužbám z Prahy sem, do Staré Boleslavi? Nicota a rozčarování.

Žádné hopsa hejsa do Brandejsa.

Rudolf II. by dnes určitě raději zůstal doma. A zůstaňte i vy. Ve Staré Boleslavi chcípl pes.

A zabili tam našeho svatého knížete.