Omyl, nebo..?

V 90. letech teď už minulého století se toho dělo opravdu hodně. A politika zajímala v podstatě každého. Všichni chtěli být u toho. Změna střídala změnu a naděje a úžas a radost vládly celému státu. 

Svobodné volby, demokratická společnost, otevřená budoucnost.

V čele státu zpočátku zbožňovaný Havel, disident, trochu snílek a furiant, člověk na svém místě. A postupně v čele vlády energický ekonom, střízlivý politik, přísný a důsledný chlap, který - aspoň tak se to jevilo - rozuměl nejen ekonomice. Klaus. Mnozí věřili jeho úsudku, jeho neústupnému směřování společnosti ke kapitalismu, tedy k prosperitě, tedy k Západu.

Vypadalo to, že má jasno, že má priority, které je možné sdílet nebo s nimi alespoň souhlasit.

A teď? Co se to stalo?

Prozápadní ekonom a pragmatik se otevřeně staví na stranu Ruska a zřejmě teskní po Sovětském svazu. V probíhající agresi, jejíž viník musí být jasný i malému dítěti, se nezastává oběti, ale straní agresorovi.

To jako celá ta 90. leta lhal? Skutečně je to proruský agent, jak jej někteří označují? To celá léta pravicové názory jen předstíral? Pak se měl stát hercem, podal skvělý výkon. 

Opravdu je mu vzorem prosperující společnosti nesvobodné Rusko s fašistickým diktátorem v čele?

Nebo je to stáří a pocit zneuznání, co ho tíží? Cítí se nedoceněn a chce za každou cenu na sebe upozornit? Pak se chová jako malé dítě - a říká se, že děti a starci mají k sobě blízko.

Že se nevzdělaní a jednoduší lidé chovají jako primitivové, to se stává. 

Ale vzdělaný, sečtělý a inteligentní Klaus?

Mnohé lidi velice zklamal.

Mne jen nemile překvapil a stále překvapuje.

V málokom jsem se tak mýlila.