Prvňáčci
Já sama jsem do školy šla poprvé před více než půlstoletím. Na první školní den se nijak zvlášť nepamatuji. Vím ale přesně, že jsem měla červenou koženou aktovku, vpředu měla dvě kapsy a kovové zapínání. Byla sama o sobě dost těžká, což tehdy ale nikdo neřešil. Vím také dodnes, jak se jmenovala naše učitelka a vím, že byla hodná - dovolila mi psát levou rukou. Dokonce se kvůli tomu přela s mou matkou, která byla proti.
Ve škole jsme museli být hodní, což mi nečinilo až tak velký problém. A často jsme museli sedět s rukama za zády, což se mi moc nelíbilo - a což by dnešní děti nedokázaly pochopit a jejich rodiče už vůbec ne.
A pak už se z první třídy pamatuji jen na situaci, kdy v místní prodejně došel modrý inkoust - a táta mi koupil zelený. A já jsem plakala, že se soudružka učitelka určitě bude zlobit a že všechny děti mají inkoust modrý. A táta mě utěšoval, ale moc to nešlo, tak se pak trochu rozčílil a řekl mi, že není vůbec důležité, jakou barvou se píše, ale co se píše. Tomu jsem tehdy moc nerozuměla. A také mi řekl, že není důležité být jako všichni ostatní - ani tohle jsem moc nechápala. Ale druhý den byla soudružka učitelka v naprosté pohodě a spolužáci naopak zvláštní barvu mého inkoustu obdivovali.
Mé děti šly do první třídy před více než čtvrtstoletím. Dcera byla v klidu a od počátku svou paní učitelku poslouchala a měla ráda. Byla to usměvavá a hodná holčička, ve škole se jí líbilo, ostatně pracovala tam i její maminka. Nelíbilo se jí akorát v družině, kde už v první třídě přišel konflikt s paní vychovatelkou, protože dcerka nesnědla v jídelně vše, co dostala na talíř. Když se o paní vychovatelka, o generaci starší než já, rozčilovala, sdělila jsem jí, že mé dítě prostě do jídla nutit nebude - a že jí to klidně dám písemně. Vůbec se jí to nelíbilo. Řekla mi, že se mi to jednou vymstí. Zatím nic.
Ostatně kdyby tato paní vychovatelka viděla, kolik jídla nesní a vracejí - nebo rovnou nechtějí dnešní děti, asi by ji trefil šlak.
Syn šel do první třídy celkem v klidu, protože mu nedošlo, že do školy bude muset chodit denně. Byl šťastné dítě, které neprošlo školkou, protože mělo doma milovaného a milujícího dědečka a trávili čas spolu. Dodnes si pamatuji, že si v obchodě sám vybral aktovku - byla brčálově zelená, bylo na ní jablko a z toho vykukoval červ. Mně to přišlo dost nechutné, ale on byl nadšen. Ani tehdy jsme váhu té aktovky neřešili. Školu bral zpočátku jako zajímavé zpestření dne, ale už třetí den vyhodil všechny školní pomůcky do kotelny - tam jsme měli složeno uhlí - protože, jak řekl, do školy už chodit nechce. Bral jako určitou zradu mé vysvětlení, že do školy prostě chodit musí, ale nakonec se mu tam začalo líbit. Velkou zásluhu na tom měla jeho chápavá a laskavá paní učitelka, která v době, kdy se to ještě vůbec nenosilo, poznala, že jde o hyperaktivní dítě - a nechala ho proběhnout se i během vyučování, případně mu zadala nějaký úkol spojený s pohybem.
Dnešní děti jsou jiné i stejné. Jejich rodiče jistě koupili odlehčené aktovky, které ale svým dětem stejně nosí až do šaten. Do školy je vozí autem až ke vchodu, ačkoli bydlíme na vesnici a dřívější generace vždy chodily do školy pěšky. Ve třídě mají výškově nastavitelné židle. Mají tam také odpočinkové zóny. Mnohé děti přišly po odkladu školní docházky, takže jsou starší než jejich spolužáci.
Jsou to děti, které se až tak nebojí autority a hodně jich má problém se soustředit. Jsou to děti, které často neznají říkanky ani lidové písničky, ale znají spoustu pohádek z tabletů a počítačů, příp. mobilů.
Přesto ale jedno mají všechny děti všech generací stejné - přicházejí do školy s dychtivostí v očičkách. Jsou zvědavé na to, co je čeká. Jsou otevřené poznávání.
A je na ně pěkný a radostný pohled.
Renata Pospiechová
Historická či životní zkušenost
Dostali jsme se v našich životech do období, na které nejsme nijak a nikterak připraveni. Některé z nás zajímaly válečné zkušenosti předchozích generací více, jiné méně. Něco jsme se učili ve škole. Něco bylo možno si přečíst.
Renata Pospiechová
Zpožděné pololetní účtování
Poněkud se zpožděním se letos zamýšlím nad svým kulturním životem. Ke kultuře samozřejmě patří i knihy - ty neuvádím, i když samozřejmě pilně čtu. Po té neskutečné covidové pauze se kultura naštěstí zase rozjíždí.
Renata Pospiechová
Vánoce? Ukrajina.
Máme čas už velmi předvánoční. Vše, co k Vánocům patří, je tady - dárky, cukroví, kapr, stromečky, trhy. Jako každý rok. Přesto je to letos poněkud jiné. Ať chceme či ne, prožijeme Vánoce ve stínu války.
Renata Pospiechová
Omyl, nebo..?
V 90. letech teď už minulého století se toho dělo opravdu hodně. A politika zajímala v podstatě každého. Všichni chtěli být u toho. Změna střídala změnu a naděje a úžas a radost vládly celému státu.
Renata Pospiechová
Nepoučitelní?
Existuje - zřejmě početně stálá - skupina obyvatel, kteří jsou nepoučitelní. Nebo spíše nepřístupni jakémukoli poznání či faktům či historii či ... prostě se zdráhám napsat přímo, že jsou hloupí.
Další články autora |
Atentát na Fica. Slovenského premiéra postřelili
Slovenského premiéra Roberta Fica ve středu postřelili. K incidentu došlo v obci Handlová před...
Fico je po operaci při vědomí. Ministr vnitra mluví o občanské válce
Slovenský premiér Robert Fico, který byl terčem atentátu, je po operaci při vědomí. S odkazem na...
Drahé a rezavé, řeší Ukrajinci zbraně z Česka. Ani nezaplatili, brání se firma
Premium České zbrojařské firmy patří dlouhou dobu mezi klíčové dodavatele pro ukrajinskou armádu i tamní...
Fica čekají nejtěžší hodiny, od smrti ho dělily centimetry, řekl Pellegrini
Zdravotní stav slovenského premiéra Roberta Fica je stabilizovaný, ale nadále vážný, řekl po...
Pozdrav z lůžka. Expert Antoš posílá po srážce s autem palec nahoru
Hokejový expert České televize Milan Antoš, kterého v neděli na cestě z O2 areny srazilo auto, se...
Absurdní! Nehorázné! Izrael, USA i Česko odmítají zatykač z Haagu na Netanjahua
Izrael má jasno: zatykač z Haagu je absurdní, ostudný a útok proti celé zemi. Tak se vyjádřil...
Po zásahu blesku museli v Drážďanech dva lidi oživovat, zraněných je deset
Zásah blesku si v pondělí večer v Drážďanech vyžádal deset zraněných, z nichž dva záchranáři museli...
Za jeden krok vpřed dva vzad. Západní rozhodnutí jsou pomalá, říká Zelenskyj
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj si v interview s agenturou Reuters postěžoval na pomalá...
„Z platu za práci pro stát nevyžiju.“ Zaměstnanci soudů míří do stávky
Premium Vláda má další problém. Po učitelích a zemědělcích budou stávkovat i zaměstnanci soudů....
Vyhrajte balíček z řady sebamed Anti-Redness
Minulý týden jste soutěžili se sebamedem o kosmetiku pro nejmenší. Tento týden si pojďte zahrát o péči pro vás, a to konkrétně o řadu Anti-Redness,...
- Počet článků 243
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 789x