Prázdniny kdysi
Naše prázdniny - dělil nás s bráchou jen rok a nic na světě nás tehdy nemohlo rozdělit - byly tehdy, před několika desetiletími, rovněž úžasné.
Rodiče pracovali, což oni nesli většinou těžce, my naopak lehce. Chtěli jsme mít svůj klid. Nejlepší bylo, když měli naši oba ranní. To jsme si pospali nejméně do devíti. Pak jeden odešel do obchodu pro čerstvé pečivo, nejčastěji to byl makový závin. Ten druhý už začal s péčí o veškerou domácí zvěř. Nasypat zrní již značně neklidným slepicím a doplnit jim vodu do korýtka. Vypustit již hodně nevrlé husy, byly zvyklé pást se u blízkého rybníka a naštěstí tam i zpět trefily samy. Nakrmit kachny - ty se mohly krmit od rána do večera, pořád měly hlad. Otevřít kotce a dát trávu králkům, nebo i seno. Ti králíci se museli vždy trochu zatlačit dozadu, byli schopní vypadnout z kotce. No a také nakrmit již delší dobu kvičící prase, případně prasata dvě. Základ krmení naštěstí nachystala máma už večer. Samozřejmě jsme jí i otci tvrdili, že zvířata budou denně před osmou nakrmena. No nebyla a přežila.
Pak přišel na řadu ten makový závin a studené mléko. Vzali jsme si to ven, sedli si ke studni na zahradu, nohy natáhli na betonovou obrubeň a začali si číst. Byli jsme vášniví čtenáři a číst jsme si dokázali celé dopoledne. Bylo-li hodně horko, osvěžili jsme se během dopoledne studeným rebarberovým kompotem, hrnec s ním stál ve studené letní kuchyni.
Oběd jsme si ohřáli sami, máma vždy předvařila. Po obědě jsme znovu nakrmili prase a kachny. Jak se blížil příchod rodičů z práce, bylo nutno udělat, co bylo den předtím uloženo. Většinou zajít na čerstvou trávu králíkům, případně na kopřívy, zamést dvůr, někdy okopat nějaký záhon - to jsme dělali dost neradi. Také jsme zalévali jako diví. Když se rodiče vrátili z práce, šli jsme většinou ven za kamarády, neb jinak by nám opět našli nějakou práci.
S kamarády jsme hráli vybíjenou nebo na třetího nebo jakousi hru, u níž se říkalo: Panímámo trdlice, můžeme jít k muzice? - a ona to povolila po splnění nějakého úkolu. Občas jsme také hráli kuličky nebo na schovávanou, skákali přes švihadlo, nebo zašli do blízkého lesa. Mezitím jsme se stavili doma pro krajíc chléba a napili se vody se šťávou. Pokud bylo opravdu vedro, šlo se k řece a tam jsme se koupali a vyblbli.
Večer jsme se umyli v lavoru s ohřátou vodou, povídali si s rodiči, navečeřeli se čehokoli, co máma připravila - a šli s knihou spát. Dlouho jsme si četli a povídali.
Mimořádnými událostmi například bylo, když přivezli melouny do blízkého městečka, pak jsme pro ně jeli na kole - celé ty tří kilometry jsme se těšili. Občas některý z kamarádů jel na tábor, nebo se právě vrátil - pak o tom vyprávěli. My s bráchou jsme jakékoli tábory odmítali. Tak jednou dvakrát za prázdniny jsme se vydali do kina.
Jinak běžel čas stále stejně.Den za dnem. V podstatě nikdo nás nehlídal a nic vážného se nám také nestalo. Uživali jsme si svobody, smáli se a běhali. Nenatírali jsme se žádnými krémy, byli skoro celý den venku a opálili se až až. Jedli jsme ovoce ze stromů bez jakéhokoli mytí.
Pokud rodiče dostali dovolenou, jelo se na výlet nebo dva. Nejčastěji to byl Praděd nebo Olomouc. Společná dovolená neexistovala.
Ten pocit svobody a radosti si pamatuji doteď.
Třeba i dnešní děti budou takhle rády vzpomínat.
Renata Pospiechová
Historická či životní zkušenost
Dostali jsme se v našich životech do období, na které nejsme nijak a nikterak připraveni. Některé z nás zajímaly válečné zkušenosti předchozích generací více, jiné méně. Něco jsme se učili ve škole. Něco bylo možno si přečíst.
Renata Pospiechová
Zpožděné pololetní účtování
Poněkud se zpožděním se letos zamýšlím nad svým kulturním životem. Ke kultuře samozřejmě patří i knihy - ty neuvádím, i když samozřejmě pilně čtu. Po té neskutečné covidové pauze se kultura naštěstí zase rozjíždí.
Renata Pospiechová
Vánoce? Ukrajina.
Máme čas už velmi předvánoční. Vše, co k Vánocům patří, je tady - dárky, cukroví, kapr, stromečky, trhy. Jako každý rok. Přesto je to letos poněkud jiné. Ať chceme či ne, prožijeme Vánoce ve stínu války.
Renata Pospiechová
Omyl, nebo..?
V 90. letech teď už minulého století se toho dělo opravdu hodně. A politika zajímala v podstatě každého. Všichni chtěli být u toho. Změna střídala změnu a naděje a úžas a radost vládly celému státu.
Renata Pospiechová
Nepoučitelní?
Existuje - zřejmě početně stálá - skupina obyvatel, kteří jsou nepoučitelní. Nebo spíše nepřístupni jakémukoli poznání či faktům či historii či ... prostě se zdráhám napsat přímo, že jsou hloupí.
Další články autora |
Atentát na Fica. Slovenského premiéra postřelili
Slovenského premiéra Roberta Fica ve středu postřelili. K incidentu došlo v obci Handlová před...
Fico je po operaci při vědomí. Ministr vnitra mluví o občanské válce
Slovenský premiér Robert Fico, který byl terčem atentátu, je po operaci při vědomí. S odkazem na...
Drahé a rezavé, řeší Ukrajinci zbraně z Česka. Ani nezaplatili, brání se firma
Premium České zbrojařské firmy patří dlouhou dobu mezi klíčové dodavatele pro ukrajinskou armádu i tamní...
Fica čekají nejtěžší hodiny, od smrti ho dělily centimetry, řekl Pellegrini
Zdravotní stav slovenského premiéra Roberta Fica je stabilizovaný, ale nadále vážný, řekl po...
Putinova časovaná bomba. Kadyrov umírá, rozjíždí se krvavý boj o trůny
Premium Ramzan Kadyrov ještě dýchá, v Čečensku se však už začíná hledat jeho nástupce. Naznačují to i...
Čína chce vyzkoušet bojové kapacity. Zahájila další cvičení v okolí Tchaj-wanu
Čínská armáda ve čtvrtek v okolí Tchaj-wanu zahájila cvičení, do kterého zapojila různé druhy...
Přežil jsem rakovinu, jsem spokojený, říká Kajínek. A trvá na obnově procesu
Premium Nejznámějšímu českému vězni Jiřímu Kajínkovi dnes vyprší sedmiletá podmínka, kterou dostal spolu s...
Blackface! Ne, jen mast na uhry. Škola v Kalifornii vyhodila žáky, teď jim zaplatí
Premium Mlýn války proti „systémovému rasismu“ a cynismus školy semlel i studenty, kteří se v roce 2014...
Překvapivé oznámení. Volby budou už 4. července, oznámil britský premiér
Britský premiér Rishi Sunak oznámil, že parlamentní volby v ostrovní zemi se uskuteční už 4....
- Počet článků 243
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 789x