Pálení čarodějnic (zase)

Tak se nám opět rozhoří na mnoha místech vatry a jiné ohně. A půjdou průvody veselých občanů v čele s ženami - a dnes už i dětmi, hlavně holčičkami - přestrojenými různě vkusně i nevkusně za čarodějnice. Některé budou mít i košťata. No. Nevm.

Asi zase jednou budu se svým názorem osamocena, ale prostě mi to přijde ne-li nechutné, tak nevkusné. Pálení čarodějnic evokuje vzpomínky na nešťastnice upalované po vynuceném a vymučeném přiznání na hranicích. Tisíce obětí v Evropě, minimálně desítky u nás. Vím, nejen žen, ale hlavně.

A tak mi to "pálení čarodějnic" vždycky připomene, jak se asi ty nebohé oběti cítily, jaké utrpení měly za sebou i před sebou, jak to bylo nespravedlivé, jak bych se asi zachovala já (no přiznala bych cokoli jen při pomyšlení na nástroje v rukou katů)...

Připadá mi to stejné, jako bychom na výročí upálení Jana Husa v červenci postavili hranice, muži by se převlékli do různých kostýmů připomínajících tohoto mučedníka, vyšli by v čele průvodů s čepicemi a nápisy "kacíř" - a pochodovalo by se k hranicím a ohňům. A upálili bychom si Husa znovu. A byla by sranda.

Ano, už slyším ty námitky, že pálení čarodějnic je něco jako vynášení zimy, příp. Morany, nebo že jako to je pohanský zvyk, kdy se měly od domu držet dál zlé síly a podobně.

Nu jenomže když se řekne pálení čarodějnic, tak to prostě evokuje to upalování.

Takže se nezúčastňuji.

Kdyby to aspoň přejmenovali.