Evropští politikové různého postavení i myšlení zjistili, že Evropa má problém. Ten se jmenuje imigrace a není až tak úplně nový, ale nabývá nových a nečekaných rozměrů. Odhlédneme-li od lidské tragédie četných úmrtí utonutím, stojí před námi samotný problém imigrantů a otázka, co s nimi.
Českou republiku navštívil v uplynulých dnech prezident Amnesty International a během vcelku krátké návštěvy zjistil, že Češi i nadále utiskují Romy, a to zejména ve školách. Nemá smysl tomuto člověku vysvětlovat, že se v českých školách nic takového neděje. A asi ani nemá smysl mu doporučit, aby se raději věnoval utiskování lidí v zemi, odkud podle vzhledu pochází, tedy nejspíše v Indii. Mluvit tam o utiskování a lidských právech by bylo v podstatě komické.
Ale možná by se měl tento pán i jiní fundovaní vydat směrem na jih Evropy a podívat se mezi imigranty. A především se těchto lidí zeptat, co v Evropě chtějí. Jak si představují svou budoucnost. Jestli například vědí, že by měli pracovat. V odpovědi na tuto otázku bude skryta velká část jádra pudla. A možná je zde skrýt klíč k samotnému řešení imigračního problému. Evropa by měla dát těmto lidem jasně najevo, že nic není zadarmo.
A začít by se mělo již od samotného začátku, tedy v imigračních táborech. Nebo je tam už nyní zvykem, že si imigranti dělají vše sami, že tedy obstáravají servis pro sebe i jiné imigranty? Vaří si tam sami? Perou? Uklízejí? Udržují v pořádku a čistotě celý tábor? Případně pěstují si sami i některé plodiny, které pak konzumují? Nebo uklízejí i v samotném městě či vesnici, kde se ten jejich tábor nachází? Ono to totiž musí být poměrně pracné živit a šatit a prostě zaopatřit tolik lidí. Dělají to tedy sami? Takhle by to totiž mělo být samozřejmostí. Každý imigrant by se měl hned po příchodu zapojit v rámci jakési pracovní čety do plnění povinností. Tedy pracovat. A také by mělo být povinností se od samotného začátku vzdělávat. Učit se například minimálně jazyk země, do které se chci přistěhovat.
A jednotlivci by pak měli sdělit, jak si představují svůj další život v Evropě. Nejen kde chtějí žít, ale také co tam chtějí dělat. A měli by se jasně dovědět, že kdo nepracuje, ten prostě nic nemá. Že se tady nedaří těm, kdo nic nedělají a nehodlají dělat. Že je třeba pracovat a vzdělávat se - a až pak se budou mít dobře.
Jenže to bychom museli i my Evropané jít příkladem. To by musela přestat platit praxe, že nic nedělat se vlastně vyplácí. To by musely přestat existovat desítky až stovky nesmyslných dávek pro ty, kteří nedělají nic. A kteří nechtějí nic dělat. Ani pracovat, ani se vzdělávat.
S imigranty jsou samozřejmě spojeny i další problémy, především je zde problém bezpečnostní. Nelze bohužel s jistotou říci, že mezi těmito lidmi nejsou ukryti teroristé nebo aspoň lidé, kteří se nechtějí asimilovat, kteří chtějí škodit.
My Češi můžeme zatím být v relativnímn klidu. Imigranti totiž směřují především do jiných států. Ne proto, že se tam dá snáz najít práce nebo vzdělání. Proto, že tam jsou větší sociální dávky.
Evropa má prostě problém. Žijí v ní dvě zcela odlišné skupiny obyvatel. A jedna ta skupina živí tu druhou. Bohužel je ta druhá stále početnější, má stále větší nároky a roste a roste a roste. Teď k ní přibývají lidé černé pleti. Kdy a jak se to zastaví?
