Američtí vojáci - naši? Naši.

Pocházím z Hlučínska. Naši předkové - tátové, dědové, strýcové apod. bojovali ve II. světové válce na té nesprávné straně. Byli Němci, bojovali tedy za Němce.

Jako děti jsme z toho měli v hlavičkách trochu zmatek. Soudružky učitelky nám ve školách vyprávěly, jak udatní a neomylní sovětští vojáci osvobozovali naši zemi a pobíjeli zlé Němce. Ti sovětští vojáci byli tehdy ti naši. A Němci byli ti zlí, cizí. I když mezi nimi byli naši.

Dokonale mne pak vyvedla z míry kolektivní návštěva Muzea ostravské operace, které tehdy sídlilo v zámku v Kravařích. A tamější průvodce nám v zápalu výkladu u bojové mapy vysvětlil postavení vojsk následovně: tady stáli Rusi - a tady byli naši. Pro něj byli sovětští vojáci zásadně Rusi. A Němci byli naši.

Teprve jak rozum a vzdělání přibývalo, začali jsme chápat, kdo jsou naši a kdo ne.

Dnešní situace s průjezdem amerických vojsk mi tyto zmatky s pojmem "naši"  silně připomíná.

Ano. Je zde údajně 50% občanů, kteří jsou spokojeni s prezidentem této země. A zřejmě stejně silná skupina občanů spokojena s bezvýrazným premiérem a jeho partou. A tito občané teď mají problém s průjezdem amerických vojáků. Tito občané se nacházejí ve stavu mysli, kdy výrazně  podporují Rusy a Putina a jsou vodou na komunistický mlýn. Zdá se to s ohledem na naši historickou zkušenost nepochopitelné a do nebes volající, leč je tomu tak.

Avšak stále je zde i ta druhá polovina. Občané, kteří nezapomněli na holý fakt, že jsme členy NATO. A že tedy američtí vojáci jsou nejen našimi spojenci, oni jsou samozřejmou součástí naší obranyschopnosti. Mohou si tedy územím České republiky projíždět, kam chtějí, jak dlouho chtějí i jak často chtějí. Neměli by vyvolávat žádné emoce. Jako by projížděli naši vojáci. Protože Američané jsou dnes prostě a chválabohu naši.

A protože emoce vyvolávají, je třeba říci: Welcome, boys. How are you?