Aktuálně k aktualitám

Podíváme-li se letmo na politické dění v naší vlasti, nabudeme dojmu, že tato šťasná země v podstatě nemá větších problémů. Vláda začala vládnout a ještě má právo na dobu hájení, nicméně hájení-nehájení, sledování je třeba.

Takže co je vlastně nového?

Na ministra financí a majitele téměř všeho se provalilo další písemné svědectví o jeho spolupráci s bývalou státní policií, ale to už nikoho příliš nevzrušuje, to všichni vědí, že spolupracoval. Lidé ho přesto zvolili a on zahájil razantně vésti ne-li stát, tedy jistě ministerstvo financí jako svou firmu. Zatím u toho jen popletl pár čísel a některé sumy vůbec neznal, ale to je jen začátek.

Ministr školství nejprve chtěl razantně vyhodit všechny nekvalifikované učitele, ale pak se toho zalekl a své odhodlání zmírnil. Nemyslím si, že pouze vzdělaný učitel je zároveň i dobrým učitelem, rozhodně ale platí, že dobrý učitel nepohrdne vzděláním. Jakýmkoli. Tedy ani vlastním. Ostatně kdo jiný by měl jít žákům ve vzdělání příkladem?

Další ministr navrhuje uzákonit nárok na místa ve školkách či už v jeslích pro všechny děti ve věku od dvou let. Já bych to dovedla k dokonalosti - žena prostě porodí dítě a stát se pak už postará. Proč jen zákonný nárok na místo ve školce? Proč ne zákonný nárok na dětskou výbavičku a oblečení pro dítě do osmnácti let zdarma. A stravování k tomu. Nebo uzákonit nárok na dvě babičky pro každé dítě. Kdo babičku nemá, stát mu ji přidělí. Babičky přece dítě potřebuje. A vůbec - ještě víc nároků by se našlo, pan ministr by měl jen popustit uzdu své fantazii.

Pro změnu ochránkyně lidských práv, tedy ombudsmanka a její pravá ruka - zástupce Křeček se intenzivně zabývají právem na bydlení a navrhují jistě mnohá plodná řešení, jak zajistit lidem, aby měli kde bydlet. Nějak jsem dosud žila v naivní představě, že bydlení si každý jedinec zajišťuje sám - podle toho, na co má, i podle svých představ. Jenže jak jsem se dozvěděla, lidé mají na bydlení právo. Takže se to musí rozhodně nějak řešit. Co takhle přiělit bezdomovce do každého již obydleného bytu, a to zároveň s právem na stravu a základní lidské potřeby? Prostě ti, co bydlí, by se začali povinně starat o ty, co nebydlí - a je po problému. Nějaký volný gauč se jistě najde v každém bytě. Začít by mohl sám pan zástupce Křeček, který má jistě těch gaučů i víc, ušetřil si na ně v bytě s regulovaným nájmem.

Nemožno nevzpomenout téměř nelidského chucpe úsilí celé sociální demokracie udělat něco s církevními restitucemi.  Vždyť to bylo jedno z velkých témat v předvolebním boji - a teď se prostě nedaří dotáhnout myšlenku do konce. A to se snaží sama paní senátorka Gajdušková tak, až se z ní v přímém přenosu stává soudružka Gajdušková. Církve prostě nechtějí pochopit, že o jejich majetek se nejlépe postará stát. Církve mají směšný dojem, že zákon je třeba dodržovat. A navíc mají nesmyslnou představu, že co bylo ukradeno, má se vrátit.

Nu - samé velké starosti řeší naší "zvolenci". K tomu má jistě pan prezident plné ruce práce s oslavami svého výročí zvolení. Musí pozvat všechny kamarády, kteří mu zbyli, a ještě přesvědčovat veřejnost o tom, že je úspěšným prezidentem.

Prostě - šťastná země, která řeší a řeší mnohdy neřešitelné.

Jenže to vše ve stínu velkého sovětského bratra, který opět jednou vojensky napadl cizí území. A tím dal celému světu šach.

Na protitah se nikdo nezmůže. Partie je prostě neodvratitelně prohraná.

Nebo si někdo dovede představit jakýkoli chrabrý protitah například našeho ministra obrany?