Strach ze ztráty peněz je skutečný. Spousta lidí ho má, dokonce i ti bohatí. Ale problém není ve strachu samotném, ale v tom, jak ten strach zvládáte a zvládnete. Jak se vypořádáte se ztrátou. Váš život je přímo ovlivňován tím, jak se dokážete vyrovnávat s výhrami a porážkami různých typů. Toto pravidlo se týka všeho, nejenom peněz. Jeden velký člověk kdysi prohlásil: "Vyhrávat znamená nemít strach z porážky". A o tom bude můj dnešní blog:
nazeleno.cz
Hlavní rozdíl mezi chudým a bohatým člověkem je v tom, jak zvládá svůj strach. Mít strach je v pořádku, každý kdo říká, že nemá strach, je lhář. Je v pořádku mít strach z pěněz, protože se to dá považovat za normální. Strach totiž vzniká z neznámého, něčeho, čemu nerozumíme. I přesto můžete být bohatí. Všichni jsme v něčem hrdinové a v něčem jiném jsme zbabělci. Jedna moje kamarádka je zdravotní sestra. Když zahlédne krev, vrhne se do akce. Když se zmíním o investování, uteče pryč. Když já uvidím krev, neuteču. Omdlím.
Někteří lidé mají hrůzu z pavouků, jiní ze ztráty peněz. Obojí jsou fobie. Oboje lze řešit. Tu z peněz bych řešil následovně: "Jestliže nenávidíš riziko a starosti...tak začni brzy." Mluvím teď o tom, že banky doporučují zvyknout si šetřit, dokuď jste mladí. Jestli začnete v mládí, pak je i pro zbabělce relativně snadné být bohatým. Nechci to nějak podrobněji rozebírat, ale snad se všichni shodneme na tom, že je velký rozdíl mezi tím začít spořit ve 20ti a začít spořit v 35ti letech. Je v tom totiž jeden velký rozdíl a tomu se říká síla složeného úročení.
Jde o docela jednoduchou věc - úrok z úroku. Například: Mám 100 kč a od banky dostanu 2% úrok na svůj vklad. Takže za první rok mám 102 kč, tedy 100*1,02. Ovšem za druhý rok už nemám 104 korun, ale 102*1,02, tedy 104,04. Stejný úrok, jiný základ procenta. V těchto částkách se to zdá malicherné, dejme tomu ale, že máte k dispozici úspory průměrné české domácnosti (data ze Statistického úřadu za rok 2008), tedy 53 tisíc kč. Pokud použijete sílu složeného úroku, tak za 10 let máte ze svých úspor 64 tisíc kč a nějaké drobné. To je rozdíl více než 11 tisíc při nulové finanční inteligenci, práci, snaze a hlavně při mizerném bankovním úroku na standartním spořicím bankovním účtu. V jiných oblastech finančního světa se dostanete na mnohem lepší procenta. Ale zpět k fobii z investování.
Jeden rodinný známý pracuje v softwarové společnosti. Tedy vlastně pracoval. Celkem tam dělal cca 25 let a odnesl si úspory ve výši cca 4 miliony korun. Celou tu dobu odmítal své peníze kamkoliv investovat právě z důvodu strachu z jejich ztráty. Když probíhala krize, tak s trochou finanční gramotnosti mu došlo, že jde jen o fiktivní bublinu, že se za problémy krize neskrývá žádný opravdový problém. Tedy že v budoucnosti (samozřejmě nevěděl kdy), se akciový trh zotaví. Tedy že dnes má možnost nakoupit za velmi nízké ceny. Odhodlal se proto investovat do akcií jedné stabilní americké společnosti, která vyplácí čtvrtletní dividendu. Ze svých úspor si tak vytvořil pravidelný pasivní příjem 240 tisíc korun (při zachování 6%ního dividendového výnosu). Nebude s nimi obchodovat, tzv. je "točit", čili nakupovat a prodávat. Ne. Nakoupí je a bude je držet tak dlouho, dokud své společnosti bude věřit, že dokáže generovat alespoň současný zisk.
Jasně, můžete namítnout, že zdaleka ne každý má takové úspory. A to je právě ten problém. On si je totiž spořil celých těch 25 let, co tam pracoval. Každý měsíc, když mu přišla výplata, si odložil část na svůj vedlejší spořící účet, který byl určen pouze k budoucímu investování, nikoliv ke spotřebě. Řekl si, že dokud nenastane nějaká extrémní situace (např. vážné zranění apod.), tak že na ty peníze nikdy nesáhne. S pomocí právě složeného úroku se mu podařilo nashromáždit tuto sumu a s pomocí základní finanční gramotnosti se tak zajistil do důchodu, kam za pár let odejde.
Proč to píšu: kdyby na českých školách byla povinná finanční gramotnost už od Sametové revoluce, pak by i průměrný maturant, který tehdy zrovna nastoupil do svého prvního zaměstnání, měl dnes mnohem vyšší úspory než 53 tisíc.
==============================
Budu vždy nechávat povolenou diskuzi pro slušné vyjádření rozumných názorů, protože věřím, že je to tak správné. Zároveň ale chci říct, že na urážlivé komentáře reagovat nikdy nebudu.
