Ještě před jmenováním tzv.
úřednické vlády se zástupci politických stran dušovali, že nepůjde o politický
kabinet, ale o „vládu nezávislých odborníků“. Prý se vzdají svých mocenských
ambicí a dosadí do vlády lidi, kteří nebudou politicky motivováni, ale půjde
jim jen a jen o blaho občanů bez ohledu na politický názor.
Vůbec se poslední dobou všichni ohánějí veřejným zájmem, jen je problém, že každý, kdo se jím ohání, má pocit, že veřejným zájmem je právě ten jeho vlastní. Nyní však svolávají politická jednání k obměně vlády, vzkazují si přes média, kdo by měl či neměl ve vládě setrvat, a vyhrožují, že „své ministry“ z vlády odvolají.
Asi by mě mohlo těšit, že pan Topolánek s panem Paroubkem nyní dávají za pravdu mému tvrzení, které jsem již před jmenováním vlády publikovala na svém blogu, že totiž nepůjde o žádnou vládu nezávislých odborníků, ale vládu vyslanců politických stran. Nebudou mít sice stranické dresy přímo na sobě, ale budou je stále nosit v příruční tašce.
Jakou vládu tedy máme?? Řádně zvolená a ryze politická prý není. Ale nezávislá vláda odborníků či úředníků to zcela jistě podle reakcí zástupců parlamentních stran také není…
Ale přece mě jeden dosud nepublikovaný přívlastek napadá. Při bližším pohledu a poslechu jednotlivých ministrů se objevuje jeden překvapivý fakt. Z patnácti ministrů máme několik slovenských rodáků, jeden dokonce mluví pouze slovensky. Pro mě je to skrz na skrz pozitivní signál. Nakonec se přes všechno komplikované dělení a šarvátky zdá, že jsme nyní možná více federací, než kdy předtím. Co tedy nazvat současný přechodný kabinet vládou federativní?!
