Snad do hodiny po rozhodnutí
Ústavního soudu se zástupci parlamentních stran vyjádřili, jak se jim to nelíbí
a co chtějí dělat, aby rozhodnutí soudu obešli. Od té doby jsme se nedozvěděli
nic nového. Navzdory tomu se tyto „politické špičky“ denně objevují
v médiích a komentují to samé. Reportéři hlásí vážný hlasem z míst,
kde se špičky schází. A schůzka střídá schůzku.
Nechci si hrát na jakéhosi arbitra, ale toto je přesná ukázka současného stavu politické scény. Naprosto se obrátilo pořadí priorit. V minulém blogu jsem psala, jak se špičky současné scény předhánějí v používání superlativů a slov, které vůbec neodpovídají situaci. A zbytečně vyostřují již tak dost trudnou situaci, ve které se nacházíme.
Po týdnu je situace ještě horší. Nebo ne? Snad se shodnu i se zaťatými příznivci nynějších parlamentních stran, že priority politiků by měly být nastaveny takto:
- musí být schválen státní rozpočet, aby nedošlo k rozpočtovému provizoriu, neboť to by mělo pro Česko hodně negativní dopady; máme normálně zvolený parlament, tak proč by to nemělo jít? – poslanci mají od voličů mandát rozpočet projednat a schválit; mají i mandát schválit úsporná opatření, nemusí to být jen ta, která navrhuje ministr financí; poslanci mají pracovat a hlavní prioritou je prostě rozpočet
- v parlamentu leží dalších několik desítek zákonů, které by měly být projednány, buď schváleny, nebo zamítnuty – toto je také práce, za kterou jsou poslanci placeni
- vláda má navrhovat, jak řešit ekonomickou krizi, ale také má vyřešit například hrozná manažerská selhání dua Tvrdík – Lašák, která vedou České aerolinie ke ztrátám, jež v soukromém byznysu končívají nezřídka krachem, případně záchranou, která ovšem akcionářům nepřinese ani korunu; současná vláda má důvěru poslanců, tak proč by měla váhat a tvářit se, že tady možná ani není?
- až nyní lze v prioritách uvažovat o řešení situace, kdy Ústavní soud svým rozhodnutím fakticky zhatil možnost, že by se volby uskutečnily v původním termínu v říjnu
Priority parlamentních stran jsou však podle mého názoru takovéto:
- je třeba svolávat schůzky lídrů a expertů, kde budeme hledat cestu, jak drze obejít rozhodnutí Ústavního soudu, ten totiž nerespektujeme (jako všechno, co se nám nelíbí, dodala bych)
- novináři dokáží situaci zdramatizovat – my se musíme tvářit unaveně, odhodlaně, naše vyjádření musí být co nejdramatičtější (myslím, že tato tendence výrazně zesílí, pokud Ústavní soud ve čtvrtek nerozhodne)
- rozpočet řešit nemůžeme, úsporná opatření také ne, teď řešíme volby, a vůbec, za vše může Ústavní soud, obraťte se na něho (prezident Vám potvrdí, že za všechno mohou soudci – strany si tedy mohou pomoci názory nejvyššího ústavního činitele)
- vláda by vlastně neměla už nic dělat, protože je přechodná, je úřednická a je pro nás v řadě věcí nepříjemná (přesněji řečeno: v ekonomických zákonitostech je nepříjemná, kšeftíky pro nás mohou běžet dále)
Dnes se tedy sešel parlament. (Pro přesnost: sešli se poslanci ODS, ČSSD, KSČM, zelených, lidovců a lidovců-přeběhlíků v dresech dosud neexistující TOP09). Myslíte, že jeho jednání bude odpovídat prioritám rozumným, nebo navýsost politickým?
