Víte proč nepřijali evropští politici Kaluse mezi sebe?

Protože si s nimi nehrál na doktory v táborech socialistické mládeže, které většina z nich absolvovala

Tento vtip mi byl vyprávěn  v letech Klausova premiérství, tj. v době velkých rozporů mezi ním a většinou jeho evropských kolegů, rekrutovaných z řad absolventů mládežnických táborů organizovaných socialistickou internacionálou.

Článek  mám napsaný už dávno, ale váhal jsem, ve světle Norských událostí , jej uveřejnit. Zda se tím nedopustím nějakého faux pas.

Norské zabíjení považuji za neodpustitelný a odporný čin fanatika na roveň postavený všem  zvrhlostem, kterých se dopouštějí ti, proti kterým vystupoval. Tento čin odsuzuji  i když byl vykonán při setkání mládeže na jehož účel mám velmi negativní názor.

Má negativita pramení z toho, že v padesátých letech jsem zažil jak spolužák, se kterým jsem se normálně kamarádil a seděl v jedné lavici, po návratu z  tábora  Artěk  mne označil za syna imperialistického agenta a nechtěl se mnou dál sedět v  lavici jen proto, že   můj otec byl na „převýchově“  v TNT (tábor nucených prací). Tak mu tam vymyli mozek. Pro ne-pamětníky: Artěk byl mezinárodní pionýrský tábor na břehu Černého moře, organizovaný mezinárodní komunistickou internacionálou, který byl určený zejména pro děti funkcionářů komunistických stran.

Vzpomněl jsem si na to, i na osobní zážitky s násilnou integraci našeho dětského turistického oddílu, prý příliš infiltrovaného skautskými myšlenkami do pionýrské organizace a následnou ideologickou masáž při návštěvě Dánska v roce 1991. V Dánsku jsem týden pobýval na pozvání vládní Ventre socialisterne (Dánské socialistické lidové strany) a při té příležitosti i navštívil dětský tábor odborářů zřízený pod patronací dánských socialistů . Prvním šokem bylo množství rudých vlajek, kterými byly „vyzdobeny“ všechny společné místnosti, druhým šokem byl hromadný zpěv písně, kterou jsem nejprve považoval za Dánskou hymnu, abych z hrůzou zjistil, že ti mladí horoucně zpívají Internacionálu. Třetím šokem byla přednáška socialistické poslankyně, jinak velmi sympatické mladé dámy o vykořisťování žen v kapitalistických systémech, která se jako chudák vykořisťovaný nechala přivézt do tábora Volvem s řidičem. Když následně jakýsi odborový funkcionář volal po nutnosti  pernamentního revolučního boje proti světovému imperialismu jsem se vymluvil na nevolnost a nechal se odvést zpátky do Kodaně. Měl jsem vynikající tlumočnici, která znala mé názory a z velkým gustem mi přednášky doslovně překládala, takže jsem přesvědčený, že tlumočení bylo autentické. Jako přesvědčenou socialistku jsem ji marně, i když jsem použil názorné příklady z České republiky , upozorňoval na to k jakým koncům může podobné vymývání mozků u mládeže dojít.

Během svého pobytu jsem se dověděl , že děti stranických  funkcionářů a mladí dánští socialisté jezdí zcela pravidelně na tábory organizované mezinárodní socialistickou internacionálou,mající stejný režim a to zejména do Švédska. Starší funkcionáři  Venstre Socialisterne mi hrdě vyprávěli, že  v táborech, kde jako mladí často pobývali se setkali  s takovými budoucími osobnostmi levicové evropské politiky  jako byl Palme, bratři Papandreuové, Rocard, či  Jospin a že jim tam přednášel i Jaques Duclos (známý francouzský komunista) o boji proti kapitalismu.

Na základě informací přímo „od pramene“ se nedivím,že evropští politici,kteří se velmi dobře znají z pobytu v obdobných táborech (kde si možná  mezi sebou opravdu hráli na doktory)  odmítali mezi sebe přijmout  nějakého pofiderního pravičáka z Prahy. Ani se jim nedivím, že Klause rádi nemají, když jejich záměrem je vybudovat sjednocenou socialistickou Evropu a ten podivín z Prahy jim do toho pořád kecá.