Sulík dokázal, že nebýt politicky korektním najde ocenění u voličů

Slovenští sousedé dávají  zcela zřetelně najevo, že mantra o politické korektnosti hraničí s poltickou zbabělostí v povědomí „obyčejných“ lidí vyčpěla

Přemoudřelí všeználkové, zvaní politologové  prognózovovali, že Sulík tím  jak svou zarputilostí potopil vládu Radičové, spáchal politickou sebevraždu. A hle: V posledních průzkumech volební preference jeho strany Svoboda a Solidarita tak rychle rostou, že by už obsadila druhé místo v počtu křesel Slovenského parlamentu hned za Ficovým Smerem. A to není zdaleka konec. Jak předpovídají  slovenské agentury zabývající se průzkumem veřejného mínění růst popularity Richarda  Sulíka se nezastavuje a získává podporu i  v řadách tradičních voličů Dzurindové a Radičové SDKU.

Podle mne se jedná o jasný signál všem politikům, a to nejenom slovenským. V občanské veřejnosti roste nechuť k politice praktikované zbabělci. Tak oblíbený termín „politické korektnost“ je v podstatě jen krycí označení pro politickou zbabělost. Sulík našel odvahu se postavit „politicky korektnímu“   eurohujerství a tím že neopustil  hlásané zásady a  chtěl dodržet předvolební sliby, riskoval, že jako politik skončí. Jako jediný ze slovenských politiků našel odvahu říci  naplno, že považuje za zradu svých spoluobčanů aby  se zodpovědně chovající Slovensko  zadlužovalo pro záchranu  nezodpovědných států. To ho stálo místo v čele slovenského Parlamentu, ale neuvěřitelně mu to zvedlo sympatie „obyčejných“ Slováků. Radičová, která ještě nedávno měla silácké řeči, tím, že zbaběle ustoupila nátlaku Bruselu naopak nastoupila cestu, že ona a nikoliv Sulík  spadne do politického propadliště.

Když si  uvědomím, že Nečas sám iniciativně  přispěchal do Bruselu s prohlášením o české připravenosti podpořit „euroval“ aniž bychom byli sami v eurozóně, dal najevo, že je mu názor  většiny svých spoluobčanů lhostejný.  Pro politika, který nemá odvahu říci Bruselu zcela jasně, že závazek Česka přijmout EURO pro nás nemůže být závazný, protože  byl dán v době, kdy Maastrichtská smlouva o rozpočtové stabilitě nebyla pouhým cárem papíru (Německo a Francie byly první, kdo tyto dohody oficiálně neplnily!!), mne nenapadá jiné označení než zbabělec.

W.Churchill řekl: „Odvaha je nejdůležitější vlastností politika“. Odvaha byla také  jeho nejskvělejší vlastnost, stejně tak jako to bylo u Lady Tatcher, Charlese de Gaulla, či Ronalda Regana, kteří se dovedli postavit proti proudu a ve vhodný čas tak byli ve veřejném  zájmu politicky nekorektní. Politicky korektní (zbabělí) politici Chamberlain a  Daladier svým podpisem Mnichovské dohody zapříčinili že Hitler si upevnil svou moc a mohl rozpoutat  světovou válku. Politicky korektní demokratičtí presidenti USA svým bratříčkováním s Brežněvem způsobili nejenom obsazení Československa v roce 1968, ale i potlačení Solidarity v Polsku v roce 1982.  Jedině díky odvaze Regana nazvat veřejně a nekompromisně Sovětský svaz „Říší zla“ a podle této doktríny  jednat se sovětskými politiky způsobilo zásadní obrat i ve vnitropolitickém dění Sovětského svazu. Tvrdím, že bez politické odvahy Regana by nebylo Gorbačova a následně ani pádu komunismu. Kdo si dnes vzpomene na Chamberlaina? Mimo historiků nikdo, ale  Churchill  byl prohlášen za největšího Brita dvacátého století (Lady Tatcher se umístila na druhém místě). Kdo si za pár let vzpomene na Sarkozyho?  Někdo možná, ale jen jako na vděčného terče vtipů, naopak pro Charlese de Gaulla bude v učebnicích dějepisu vždy významné místo. Kdo to byl Johnson nebo Ford, kteří se co by prezidenti USA „proslavili“  objímáním Brežněva  ví málo kdo, ale jméno Ronald Regan odpůrcům komunismu z paměti nevymizí nikdy.

Odpověď na otázku, který politik je pro občany  malé země jako je Česko nebo Slovensko prospěšnější.. Nečas nebo Sulík ? To ponechávám na každém z vás.

Osobně nepřestávám být optimistou, že  i  v Česku máme zatím ještě ukrytého politika, kterého v zájmu politické korektnosti neopustil zdravý rozum. Najde-li se a postaví  se do čela nějaké strany, bude to signál pro mnohé, že volby mají  smysl. Obávám se, že v opačném případě nejít k volbám je menší zlo, než ztratit sebeúctu v případě volby stran, které mají v čele politiky typu Nečase, Kalouska,Sobotky,Bárty či Filipa.