Ideologií neobolševismu je „politická korektnost“

Základní  ideologií  bolševiků je zásadní odmítáni vzniku politické či názorové plurality a přeměna demokratické struktury státu na ideový diktát vládnoucí elity.

Bolševismus měl  po desetiletí živnou půdu ve státech socialistického bloku, ale po pádu berlínské zdi se za lhostejného přihlížení západoevropanů nenápadně přelil v nové formě na Západ. Jeho novou ideologií se  stala „politická korektnost“ a o tom co je, či není „politicky korektní“ rozhoduje nevybíravým diktátem samozvaná elita, stejně jako se to dělo v komunisty ovládaných státech.

Benjamin Kuras v knize  „Evropa snů a skutečností“ o tomto jevu píše:

„Politická korektnost je marxistického původu a dala by se nejjednodušeji popsat jako myšlenková cenzura pomyslných nestandardních menšin a menšinových idejí nad standardní většinou a většinovým myšlením. Menšinové a cizí hodnoty povyšuje nad zavedené hodnoty většinové a domácí. Její nedílnou součástí je multikulturalismus, který je náhražkou za zaniklý marxistický internacionalismus. Vzdělání,propagace, medializace a osočování nositelů tradičních evropských hodnot a idejí, včetně jejich označení nálepkami jako nacionalista, xenofob, rasista je vedeno z cílem rozleptávat dlouhodobě a pracně i bolestivě budované ideové základy  na nich stojí dnes už velmi vratce demokratický Západ. Demokracie už přestala být vládou většiny a ochráncem práv jednotlivců, ale stala arénou pro handrkování nátlakových skupin o stále větší a větší privilegia. Politická korektnost funguje tak, že předstírá ohleduplnou a soucitnou laskavost  ke všem možným nestandardním menšinám, které považuje za tak, či onak znevýhodněné, a proto vnucuje většině, že je musí zvýhodnit. Těchto výhod dokáže navymýšlet tolik, až  z menšiny udělá privilegovanou většinu. Do kategorie znevýhodněné menšiny tak zařazuje , kromě menšinových etnik, i homosexuály, zelené aktivisty, tělesně a duševně postižené, mentálně zaostalé, nedostatečně vzdělané a v mnoha případech i praktikující zločince. Vychází  při tom z přesvědčení, že tyto menšiny se nedopouštějí ničeho nesprávného a když  ano, tak je k tomu donutila většina svým neohleduplným chováním“

Můj otec se dostal v roce 1949 do TNT (tábor nucených prací) rozhodnutím komise (ne soudu)  když  odmítl nahradit v podniku, který vedl,  zkušené mistry  dosazenými „kádry“ se slovy: „Lidová demokracie není přece založena na diktátu“, tudíž pronesl tehdy politicky nekorektní názor. Na příběh mého otce si vzpomenu vždy, když jsem skoro kažodenně svědkem nevýbíravých útoků samozvaných elit a cenzurování  každého,  kdo  má odvahu vyslovit  "politicky nekorektní" názor.

Komunisté zaváděli bolševismus  do všech koutů  života obyvatel naší země zpočátku také velmi pozvolně. Nejprve to bylo lingvistické nahrazování slov a pojmenování, které komunističtí ideologové pokládali za slova matoucí masy nebo slova, či výrazy pro socialismus nepřátelské. Pak začali perzekuovat  v zaměstnání i v běžném životě všechny, kdo od nich dostal nálepku „nepřítel socialismu“, „sympatizant kapitalismu“, „buržoazní přisluhovač“, „zbohatlík“ apod. Další etapou byla mediální masáž veřejnosti vedená záměrně k vyvolání nepřátelství vůči nositelům ůpoliticky nekorektních" názorů , která vyústila ve zmanipulované soudní procesy a popravám zcela  nevinných.

Západoevropští neobolševici také začali šířit svou ideologii pozvolna tím, že zprvu označili některá slova a ustálené výrazy za „politicky nekorektní“. A tak politicky korektní úpravou nám ze slovníku odstranili ještě nedávno zcela běžná a nikoho neurážející slova a nahradili je korektními slovy ,  které mají sice stejný obsah, ale zní dle nich „korektně“. Druhým stupněm bolševizace je odmítání oponentních názorů na vše, co je součástí ideologie neobolševizmu a mediální napadání jejich nositelů. Politicky nekorektním se tak stalo zpochybňování globálního oteplování, kritika Evropské unie, zpochybňování eura, ekopaliv, přistěhovalecké politiky, sociálního dopingu…atd…atd. Zatím posledním stupněm praktického naplňování ideologie „politické korektnosti“ je nátlak na to, aby byli odsunuti ze svých pracovních pozic lidé, kteří mají odvahu být „politicky nekorektní“.  A tak jsme svědky nevybíravých útoků a nátlakových akcí například na pány Bátoru a Hájka jen proto, že vyjádřili svůj osobní názor  na společenské jevy, které je jako  konzervativní Evropany znepokojují.

Dovoluji si vyslovit politicky nekorektní myšlenku: Neobolševická ideologie „politické korektnosti“  začala účinně fungovat jako blokátor svobody projevu v celé Evropě a napadla tak základní pilíř na kterém stojí a padá  Západní demokracie.