Finanční krize přerůstá v krizi politickou

Levicovými dogmaty o prospěšnosti zásahů státu do ekonomiky zaslepení politici způsobili chaos, ve kterém samočistící ekonomické mechanismy přestaly platit. Čím později dogmata "politické ekonomie" vlády opustí, tím katastrofálnější důsledky to bude mít na politickou stabilitu celého světa.

Je nesporné, že skutečnou příčinou stále pokračující  ekonomické krize jsou především politicky motivované zásahy do ekonomiky.  Krize v tržních hospodářstvích   přicházejí s periodickou pravidelností a obvykle mají samočistící efekt. V  každé  krizi   života neschopné subjekty samovolně zanikají a schopné, či nové nabývají na síle a stávají se motorem ukončení krize. Změní se to, když politici místo větru a dešti, začnou chtít  poroučet ekonomice.  V tom okamžiku přestanou fungovat mechanismy čistění a s podporou vlád se udržují ve stavu klinické smrti nejenom „mrtvé“ subjekty (banky i podniky  s velkým počtem zaměstnanců-voličů) , ale zákonitě se  brzdí  nástup nových a perspektivních podnikatelských záměrů.  Nezanedbatelným negativním průvodním jevem  politickými zásahy ovlivněné krize je zakonzervování a tím zmrtvění pracovního trhu.

Například se politicky motivované zásahy amerických vlád do ekonomiky, spolu s náklady nesmyslných válek v Iráku a Afganistánu, staly hlavním důvodem, že se z prosperujícího  a bohatého státu se stal největší světový dlužník!

Jedním z ochranných faktorů vnitřní ekonomiky každého státu je suverénní měnová politika. Centrální banka suverénního státu s autonomní měnovou politikou může při řešení následku nezodpovědného jednání politiků použít osvědčené zábranné prostředky od pohybu úrokových sazeb až po řízenou devalvaci vlastní měny. Samozřejmě zejména to poslední  je obvykle provázeno rozhořčením občanů nad pádem životní úrovně a hledáním viníků. Ze pád měny odpovědní politici  většinou zmizí po volbách ze scény a jejich politická kariera končí.

Původní ekonomicky i politicky racionální projekt jednotného měnového koeficientu v rámci společného hospodářského prostoru (EHS), jakým bylo ECU, přeměnili rovnostářsky přemýšlející politici v ekonomicky iracionální  společnou měnu EURO jako čistě politicky motivovaný projekt.  EU i EURO vzniklo kuloárním rozhodnutím bez ohledu na hospodářskou i politickou realitu jednotlivých členských států , a to po nerozsáhlejší propagandistické masáži obyvatel  v dějinách Evropy. Nejhorším důsledkem tohoto  politického rozhodnutí je, že nezodpovědné jednání politiků jednoho státu se z čistě vnitrostátního stává mezinárodně politickým  i vnitropolitickým problémem všech států eurozóny. Což zřejmě nejvíce odnesou paradoxně občané států s nejvyspělejšími ekonomikami jako "trest" za to, že včas nedovedli svým vládám říci razantní „DOST“.

Současná celosvětová krize je označována jako krize finanční, ale ve skutečnosti je to krize „politické ekonomie“ vycházející z marxistických pouček o nutnosti a prospěšnosti státních zásahů do ekonomiky , které jsou stále mantrou levicově orientovaných ekonomů i politiků celého světa. Ač  si to nechceme  pořád připustit, tato krize přestává být krizí čistě ekonomickou a stále víc a víc se stává krizí politickou, která svými dopady narušuje  politickou stabilitu nejenom Evropy, ale celého světa. Důsledky stále pokračujících politicky motivovaných  státních zásahů do ekonomik USA a EU na politickou i ekonomickou stabilitu celého světa si zatím nedokážeme představit. Nebo si snad dokáže někdo představit situaci, kdy Čína bude jednou vyžadovat splacení amerických dluhopisů, nebo jaký dominový efekt bude mít bankrot Řecka ( posléze i Španělska, Itálie a Portugalska) na politickou stabilitu Evropy? A že se dají vyřešit  americké dluhy nebo se dá vyhnout bankrotu Řecka politickým rozhodnutím z Washingtonu nebo Bruselu může předpokládat jen  zaslepenec.

Otázkou pro evropské politiky (a nejenom pro ně)  se stává aktuálně, zda jsou ještě schopni jednat racionálně v duchu ekonomických zákonů, zejména „Co není ekonomicky životaschopné, musí se buď transformovat nebo musí zaniknout“ Jestli vládám  zbylo  ještě trochu povědomí vlastní odpovědnosti za osudy obyvatel celé Evropy , tak by co nejrychleji měli začít jednat racionálně.  Nevěřím, že  jim  není jasné, že Federální Evropa se společnou měnou  je už mrtvý projekt.

Vážení politikové: Omluvte se všem, kdo vašemu projektu federální Evropy věřili, pokuste se minimalizovat ztráty a po efektivní transformaci jej ukončete. Je to prvořadým zájmem všech obyvatel Evropy  i podmínkou pro pokračování mírového soužití Evropských národů.