Možná je i něco pravdy na tom, že vstup do domu módy má na ženu stejný účinek, jako když muž vstupuje do restaurace s obsluhou nahoře bez. Já však mám jen jedny nervy.
Někde jsem četl, že nakupování je pro ženy skoro stejně vzrušující jako orgasmus. Autoři studie asi neměli na mysli týdenní nákupy ve velkých hypermarketech. Občas jsem nějakou tu ženu sice viděl náhle divně zrudnout, ale bylo to vždycky v situaci, když vzpírala dvacetikusovou paletu krabicového mléka nebo XXL balení krystalového cukru. Jestli je tohle orgasmus, tak pak musí být orgasmem i astmatický záchvat. Výzkumníci měli zřejmě na mysli nákup v domě módy nebo v parfumerii či nějakém podobném království nebeském. Prý fáze předehry začíná již během cesty na nákup. Tvář ženy lehce zčervená, dech se prohloubí a srdce začne o něco rychleji bít. To samé se ovšem děje i u muže, který ji v následných hodinách bude dělat asistenta. U něho však rozhodně nejde o předehru, ale o důsledek přísunu adrenalinu do krve, což se děje u každého živočicha, který se připravuje na blížící se stres.
Vstup do paláce módy prý má pak na ženu stejný účinek, jako když muž vstupuje do restaurace s dámskou obsluhou nahoře bez. Já už na doporučení mého rodinného cvokaře nemusím svou ženu při těchto speciálních nákupech doprovázet /což ji ani nevadí, neboť jsem ji stejně svým chováním kazil náladu/, ale z dřívějška své zkušenosti mám. Něco na tom výzkumu chování žen při nákupu předmětů dlouhodobé spotřeby bude.
Doprovázíte-li svou přítelkyni, partnerku či manželku při těchto nákupech, brzy začnete mít stejný pocit, jako na párty, kde jediným střízlivým jste vy sám. Když vaše partnerka vychází z kabinky s již v pořadí šestými zkoušenými šaty, nutně musíte mít z jejího podivně konsternovaného pohledu dojem, že si v kabince musela dát tzv. „čáru“ kokainu. To už vám začíná být dávno jasné, že její otázky, zda-li se vám šaty líbí, jsou jen zcela řečnické. Můžete ty šaty jakkoliv přechválit, stejně si vyzkouší ještě další. V té chvíli zjistíte o ženském orgasmu více, než kdybyste to samé chtěl zjistit promiskuitou. Především, na rozdíl od mužů, trvá déle, než k němu dojde, což by se ještě dalo vydržet, ale může k němu docházet, alespoň v obchodě s dámskými šaty a prádlem, opakovaně.
Doprovázející partner v této hře však má jen vedlejší roli nosiče nákupních tašek, platiče a trpěného asistenta. Ze začátku jsem litoval prodavačky, které se mohly přetrhnout, když musely někdy i za pomoci žebříku tahat z nejvyššího regálu halenku, na kterou má žena ukázala. Dopředu jsem totiž věděl, že si ji nakonec nekoupí a ekvilibristika na žebříku bude beztak prodavačce k ničemu. Později jsem však už žádné výčitky svědomí neměl. Pochopil jsem totiž, že si to i ty prodavačky nějakým až trochu perverzním způsobem užívají. V mých očích pomalu přestávaly být prodavačkami a stávaly se spíše dealerkami nabízejícími drogu.
Jsem spíše spořivým, ale nedovedete si představit, jak jsem se vždy těšil na okamžik, kdy konečně všechno skončí a mně bude dovoleno vypláznout několik tisícovek za cosi, co možná rád a s vášní svlékám, ale rozhodně nerad nakupuji. Tohle jediné potěšení však rozhodně nemá s orgasmem nic společného. Spíše připomíná pocit, když zubař ukončí svou práci a já mohu slézt z křesla.
