A je po svátcích. Většina psů ztracených na Silvestra je už doma.

Zelený mužík doskřehotal, kouzelník Žito dokouzlil, prezident dal lepšolidem vánoční "výslužku",poslední přitroublý pohádkový král dokraloval, poslední ohňostroj dodetonoval a psi se vrátili domů.Svátky skončily.

Myslím, že nadešel čas bez zbytečné nostalgie zpracovat závěrečnou účetní zprávu o průběhu vánočních svátků a novoročních oslav.

Bílé Vánoce.

Asi kolem čtvrtého až pátého roku přestávají děti věřit, že dárky rozdává Ježíšek, a zhruba kolem desátého až dvanáctého roku postupně přestávají věřit, že existují tzv. bílé Vánoce. Rodinné fotky z bílých Vánoc jejich rodičů a prarodičů jsou fejky.

Tichá noc, svatá noc.

Přinejmenším od druhé poloviny adventu se ze všech světových stran ozývaly občasné detonace zábavné pyrotechniky. Ježíšek se totiž nenarodil v právě klidných časech. Na obrazovce se na většině kanálů pořád akčně vraždí ostošest.

Radost z dárku stejná jako radost z párku.

Děti většinou absolvovaly rozdávání dárků hned v několika reprízách a to i v případech, kdy se jejich rodiče nerozvedli. Během tří dnů tak vykonaly od 23. do 26. prosince turné od jednoho vánočního stromku ke druhému. Dárků bylo takové množství, že jim brzy došla zásoba radosti. Čeho je moc, toho je příliš. Na konci se radost z dárku rovnala radosti z párku.

Mír nad českou vánoční krajinou.

O Vánocích se i na frontách Velké války zastavil strašidelný mlýnek na maso a se zákopů se linuly jen vánoční koledy. Náš pan prezident ve svém vánočním projevu, který byl neobvykle neagresivní,však svůj národ nenechal ve falešné iluzi alespoň chvilkového smíru, a bil početná plemena jakýchsi lepšolidí hlava nehlava. Pohádkový kouzelník Žito, zdá se, rovněž příliš neokouzlil.

Dost bylo pohádek!

Ani po vánočních svátcích příliv pohádek nezeslábl. K přežranosti tělesné se přidávala i přežranost pohádkově duševní. Defilé přitroublých králů, nesmrtelných tet a hloupých čertů se zdálo nekonečné. Z dálky se už ohlašovala blížící se silvestrovská fronta. Dělobuchy začínaly trhat první prsty. 

„Veselý“ Silvestr.

Nový Menšík nikde. Z nadějného Donutila se stal podivný ušišlaný doktor Martin. V hlavním vysílacím čase se divák mohl potěšit např. tímto vtipem : Paní navštívila zvěrolékaře, aby dal jejímu milovanému pejskovi poslední injekci. Zvěrolékař mu místo poslední dávky antibiotika dá smrtící injekci. Paní pláče. Jé promiňte, já vás špatně pochopil, omlouvá se opilý zvěrolékař/Čt 1 Do roka a do dne s Janou Paulovou a Pavlem Zedníčkem/. O půlnoci dorazila silvestrovská fronta. Psi opuštění svými páníčky kamsi prchají mezi detonacemi vybuchujících rachejtlí a dělobuchů.

Na Nový rok české domácnosti navštívili naši dva předsedové Jaroslav Kubera a Radek Vondráček. Oba nás obdarovali projevem. Vondráček nás varoval před zneužíváním svobody projevu a Kubera nás varoval před tím, že nám svoboda protéká mezi prsty.

Po dvou naších předsedech nás ještě čeká příchod Tří králů. Dnes jsem se však dočetl, že všichni psi, kteří na Silvestra utekli, se v pořádku vrátili. Takže svátky skončily, zapomeňte.

Autor: Vilém Ravek | pátek 4.1.2019 11:08 | karma článku: 15,95 | přečteno: 316x