Deník jednoho normálního roku

Pour Féliciter 2021  Povídka o deníku - ohlédnutí za rokem právě končícím jako dárek k tomu právě začínajícímu

Když v úterý 10. března 2020 vyhlašuje vláda v čele s podivuhodně fotogenickým ministrem zdravotnictví uzavření všech škol, mám v očích slzy a v srdci naléhavý pocit, že začíná válka. A že se mi to zdá.

Ale jde pouze o vyhlášení opatření v rámci nouzového stavu při boji proti nemoci nazývané COVID19, jak se dočtu na internetu. Vir podobný chřipce mně neděsí tolik, jako právnické vzdělání ministra zdravotnictví. Školky dostaly výjimku.

Ve středu je ranní vlak poloprázdný. Lidé se snaží nedotýkat madel, na ochranu rukou používají kapesníky. Vláda vyhlašuje zákaz shromažďování a zavření školek.

Nakažených je v Čechách 76. Městem projíždějí prázdné tramvaje. Venku je pusto, ale jak padne tma, sídliště se náhle zaplní nudícími se teenagery a svátečními běžci.  

Čekání na začátek čtvrteční tiskové konference je nekonečné. Vláda jedná čtyři hodiny, pak vymění hlavní hygieničku a na třicet dní zavře všechny kulturní i sportovní zařízení. Kromě toho povolává armádu a v pátek v poledne zavírá hranice.

Světová zdravotnická organizace na svých stránkách doporučuje pravidelně větrat a mýt si ruce.

Ministr zdravotnictví je bývalý vítěz televizní pěvecké soutěže.

Možná spolu tahle fakta ani nesouvisí.

Hranice máme otevřené pouhých třicet let. Ještě si pamatujeme, jaké to bylo, ještě máme v uchu rytmus Krylových veršů, přece nedovolíme, aby nás ti nahoře krátili na našich základních svobodách. Ale město je dál pusté, ani náznak občanských nepokojů. Dnes přibylo 47 nakažených. Prodavačka v sámošce si stěžuje, že lidi vykoupili všechny chlazené potraviny a vajíčka už taky nejsou.

Zavření restaurací vyhlašuje vláda až v pátek. A až od 18 hodin. Chci si ještě dojít do knihovny, už jsem dlouho nečetla Orwela, ale ta je zavřená už dva dny. Náhle se do mě dá zima.

Odpoledne se kvůli vichřici zpožďují všechny vlaky. Měly by tu čekat stovky rozčílených cestujících se stovkami zmařených plánů, ale po prázdném nádraží se potuluju skoro sama, nikdo tu nenadává. Nakonec si dávám pivo v úplně prázdném nádražním bufetu. „To děláte dobře,“ chválí mě mladík u pokladny. „Taky bych si dal, kdybych mohl.“ Poslední pivo na hodně dlouhou dobu.

V Brně napadl hacker systém nemocnice, kde probíhá testování na koronavir. V Pardubicích se o čtyři hodiny zpozdil vlak, protože průvodčí narazila na skupinu kašlajících Italů. V centru Plzně na zastávce MHD muž vykřikoval na teenagery, že se právě vrátil z Itálie a je nakažen koronavirem, jestli je to pravda, ukážou až testy, nicméně strážníci hned na místě zjistili, že se vrátil z Beskyd a má 2,8 promile.

V Americe zakázali hlavnímu hygienikovi podávat zprávy, které neschválil prezident.

České Ministerstvo zdravotnictví začalo zveřejňovat online informace o počtu testovaných a počtu nakažených. Momentálně je pozitivních 126 Čechů, většina z nich se vrátila z lyží v Itálii.

Jsou mí spoluobčané, tak lhostejní ke všem svým základním svobodám, schopni někoho lynčovat? Například proto, že je Ital? Nebo protože na jarní prázdniny jezdí lyžovat do Alp? Nejsem si jistá, jestli chci znát odpověď.

Naštěstí se ukázalo, že Orwelovy romány lze stáhnout z Ulozto.

* * *

V sobotu studuji stránky Ministerstva zdravotnictví a kopíruju si informace o počtech nakažených. Jen tak pro jistotu. Připisuju si pár poznámek. Přestože mám pocit, že z uplynulého týdne, během kterého se celý náš svět převrátil vzhůru nohama, nezapomenu ani hodinu. Dáváme všem neomezená data, aby mohli být v této těžké době ve spojení se svými blízkými, oznamuje esemeska od komerčního operátora. A to do konce dubna.

A sakra.

Vzpomínám na přednášku na filozofické fakultě, kde na nás apelovali, že pokud se někdy dostaneme do krajní situace, jako je třeba vězení nebo válka, máme si rozhodně vést deník. První dojmy jsou nejsilnější, pak si každý zvykne a přestává vnímat podrobnosti, o čemž mám pochyby. Jistě existují vnitřní hranice, s jejichž překročením se nelze smířit ani na ně zapomenout.

Každopádně nastal čas začít si vést deník.

Vláda od sobotního rána dál zpřísnila opatření. Uzavřela všechny obchody s výjimkou prodejen potravin, lékáren, drogerií a čerpaček. Od pondělí zakázala vstup do Česka cizincům a Čechům cestovat kamkoli do zahraničí.

V pondělí ministerstvo rozšiřuje statistiky (16. března 2020: 6 302 testů/344 případů/0 mrtvých/3 uzdravení).

Zaměstnavatelé zavírají firmy nebo nařizují práci z domova, vedoucí si pro svoje lidi půjčují notebooky, ajťáci instalují jednu VPN za druhou, místo porad zasedají krizové týmy.

Poprvé vidím roušku mimo nemocnici, vietnamská prodavačka má i gumové rukavice. Před lékárnou vidím pána v respirátoru. Připadám si jako ve špatném filmu.

Většinu úterka trávím v posteli, hltám zprávy o covidu. Psát deník je stále těžší, nejsem zvyklá vyjadřovat pravidelně své myšlenky, natož je vidět napsané. Každý den se přinutím k pár řádkům, ale nevím, jestli se k nim kdy budu schopna vrátit.

Stabilně už mám tak vysokou hladinu adrenalinu, že když na mne při procházce v lese vyběhne divočák, leknu se jen nepatrně. Lidé se při setkání v lese drží co nejdál od sebe a rozpačitě se usmívají, tak se snažím zdravit co nejhlasitěji. Mimochodem je to na dlouhou dobu naposled, co vidím venku někoho se usmívat. Od středy 18. března vláda nařídila plošně nosit roušky.

Kromě prvních mrtvých se začínají se objevovat i první vtipy, takže je jasné, že jde do tuhého. V dalších týdnech zprávy o tom, jak se zabavit při karanténě a co vařit, pomalu střídají pesimistické ekonomické prognózy. Automobilky zavírají. Nákup v obchodech se stává dobrodružstvím, chůze po ulici zbytečným hazardem. Lidé se bojí jít ven. Jako za války. Sama pro sebe doufám, že se bojí jen nastydnutí a následného lynče.

Bez kulturních zážitků a sociálních kontaktů plynou dny fádně, psaní deníku čím dál víc odkládám, až přestanu úplně, nějak není o čem psát.

* * *

Situace se zlepší až začátkem léta a prázdniny 2020 si všichni užíváme na dluh. Prvního září je v Čechách 4 639 nakažených. Pak už všechno jde rychle, denní nárůsty se počítají v tisících a posléze desítkách tisíc.

Když v pondělí 12. října 2020 (44 803 nakažených) vyhlašuje vláda v čele s novým ministrem uzavření všech škol, restaurací a omezení shromažďování, nic z toho mi nepřipadá neobvyklé.

Pod roušku si pořád připomínám, že bych se s podzimem měla vrátit k deníku a pokračovat v zaznamenávání každodenních událostí. Ale nějak nemám žádný nápad, o čem psát.

Vždyť se nic neděje, všechno je normální.

 

Autor: Zuzana Rampichová | čtvrtek 31.12.2020 22:32 | karma článku: 12,80 | přečteno: 460x
  • Další články autora

Zuzana Rampichová

Dům oběšených panenek

Narazila jsem na něj při toulkách kolem Hlinska a pořád ho nemůžu dostat z hlavy... posílám tedy alespoň povídku.

6.7.2024 v 21:52 | Karma: 9,60 | Přečteno: 295x | Diskuse | Poezie a próza

Zuzana Rampichová

Labuť a lovec odhalují mýtická tajemství pravěku

Jiří Březina, jinak autor výborných současných detektivek, se opásal lukem, pomazal blátem a v rákosových sandálech se vypravil objevovat tajemství magického světa soumraku neolitu.

22.4.2024 v 22:12 | Karma: 7,56 | Přečteno: 164x | Diskuse | Kultura

Zuzana Rampichová

Vlčí dispečink

Populace vlků na Šumavě nyní čítá podle odhadů zoologů 36 zvířat. Povídka o možnostech regulované ochrany hospodářských zvířat v našem největším národním parku.

31.3.2024 v 12:59 | Karma: 12,20 | Přečteno: 320x | Diskuse | Poezie a próza

Zuzana Rampichová

Poslední zastávka Dešenice

Povídka o tom, jak daleko vás na čundru může dovést špatné rozhodnutí... anebo vlak, i když má poslední zastávku v Železné Rudě.

25.2.2024 v 11:02 | Karma: 11,28 | Přečteno: 309x | Diskuse | Poezie a próza

Zuzana Rampichová

O /ne/lásce /k/ robotů/m/

Patnáctý román básníka perverze Iana McEwana je o smutku a beznaději otevřených systémů lidských životů, které zdevastuje mravní zákon, aplikovaný uzavřeným systémem umělé inteligence androidního robota.

18.1.2024 v 16:19 | Karma: 6,64 | Přečteno: 144x | Diskuse | Kultura
  • Nejčtenější

Novinky na iDNES Premium: 1 000 Kč na letenky díky Pelikan.cz

15. července 2024,  aktualizováno  22.7 8:34

Rádi létáte? Láká vás cestování po Evropě za pár stovek? Nebo se chcete vypravit někam dál a...

„Nakonec na mě plivnul.“ Nizozemec loví Češky a prodává je na gangbang

18. července 2024

Premium Stovky českých žen k natáčení tvrdého porna v Nizozemsku naverboval v uplynulých letech Daniël van...

IT problémy způsobily kolaps bank i letišť. V Evropě i jinde ve světě

19. července 2024  9:25,  aktualizováno  22:33

Řadu zemí v pátek zasáhly problémy s počítačovými systémy. Letiště kvůli výpadku čelila potížím s...

VIDEO: Kapitán výletní lodi v Řecku spláchl vlnou turisty na pláži. Vyšetřují ho

23. července 2024  9:29

Nevyžádané dobrodružství na jinak poklidné dovolené zažili v sobotu turisté na pláži Agios Stefanos...

Rozvádím se, oznámila dubajská princezna na Instagramu manželovi a jeho milenkám

22. července 2024  9:36

Dubajská princezna Mahra (30) a její manžel šejk Mana Bin Mohammed Al Maktúm (25) se po loňské...

Vláda se shodla na novém českém eurokomisaři. Má jím být ministr Síkela

24. července 2024  18:16,  aktualizováno  19:44

Přímý přenos Vláda rozhodla, že kandidátem České republiky do Evropské komise bude ministr průmyslu a obchodu...

Žralok v Austrálii ukousl surfaři nohu. Teď vyplavala, lékaři plánují přišití

24. července 2024  19:26

Na australské pláži v Novém Jižním Walesu vyplavala končetina surfaře, kterou mu v úterý ukousl...

Dálnici D5 uzavřela nehoda tří kamionů. Jeden z řidičů srážku nepřežil

24. července 2024  18:39,  aktualizováno  18:52

Dálnici D5 na 67,5 km ve směru na Rozvadov uzavřela ve středu odpoledne dopravní nehoda tří...

Obrana je i o mentálním nastavení celé země, řekl prezident Pavel na vládě

24. července 2024  6:48,  aktualizováno  18:25

Na jednání vlády překvapivě dorazil prezident Petr Pavel. Jednal s ní o zprávě o zajištění obrany....

  • Počet článků 51
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 689x
V povídkách se snažím o pointy, co mi síly stačí, a pevně doufám, že se mi podaří alespoň někoho z vás zaujmout či pobavit... příběhy zveřejněné (nejen) na tomto blogu vyšly ve sbírkách Bodycaching a jiná hledání a Láska za časů covidu a jiné horory.

Kontakt: zuzana.rampichova@centrum.cz

 

 

Seznam rubrik