Adorace hnusu
Atmosféru prvního románu australského hudebníka bych připodobnila k věhlasné Betonové zahraně, která vyšla o jedenáct let dříve, tedy v roce 1978. Oslice dýchá stejnou zacíleností ke smrti a destrukci, ještě zesílenou osamělostí hlavního hrdiny, němého Ezry, jehož pokřivený zlý svět nesdílejí žádní živí sourozenci. Ezra se narodil do hodně špatné kolébky, a po zbytek knihy, respektive jeho života, se vše jen zhoršuje.
/Narodit se němej, vedle mrtvýho bráchy, uprostřed louže samohonky ve vypáleným vraku na smetišti – to byl jenom začátek, jenom takovej náznak, co všecko má pro mě osud přichystaný./
Ezra žije na okraji ve všech slova smyslech, v těsném sousedství sekty pracovitých ukulitů, na které přijdou zlé časy v podobě nekončícího deště, který kromě jejich hospodářství neúprosně rozpouští i jejich společenství.
/Bůh, který v nich kdysi sílil, odešel. Nahradil jej výraz rezignace, porážky, studu – ochablost tváře, která v sobě odrážela ochablost ducha./
Tyto dva fyzicky blízké, ale jinak tak nekonečně vzdálené vesmíry, nefungují symbioticky, ale naopak tam, kde se protnou, nejvíce vyjevují rozpory v pojímání života. Ukulité hledí vzhůru k nebesům, zatímco Ezra se utápí v bahně, a i když přes něj občas spatří záblesk světa, o tolik lepšího a pohodlnějšího než je ten jeho, nikdy mu ani nepřijde na mysl, že by se mohl pokusit být jeho součástí.
Ezra se nesnaží mít život co nejlehčí, naopak si ho ještě ztěžuje všemi možnými bolestivými způsoby, nicméně jeho život má cíle, i když na opačném spektru, než bývá zvykem.
/Toho dne ´sem prokázal oprávněnost svý existence bez ohledu na malicherný požadavky obyčejných lidí, a plakal ´sem pyšný slzy, krůpěje velikosti, slaný řeky slávy./
Hnusy popisované v knize, bez stopy sebelítosti, jsou téměř nevýslovné, ale za nimi stojí melancholie a pocit spění časem, není to prvoplánová adorace bídy, bolesti či hnusu, jako je tomu například u románu Vlhká místa Charlotty Roche, se kterou by se daly najít paralely na úrovni popisů dobrovolného fyzického trýznění a nechutností, zařazených do běžného života.
/Sužováni bolestmi zubů, neštovicemi a svrabem vyli unisono jako psi v posledním tažení. Neustále kolísali mezi stavy krajní deprese a záchvaty zuřivosti, v nichž si své strasti vybíjeli na svých bezduchých, uslintaných sestrách, které pod pohrůžkou smrti znásilňovali a oplodňovali jako klisny./
Oslice naopak rezonuje, přes strašné obrazy utrpení a bezvýchodnosti, které nabízí, se od ní nejde odtrhnout. Je to ten typ románu, u něhož si od první strany říkáte, že ho odložíte, a říkáte si to přesně do doby, než ho dočtete. A pak pocítíte nutkavou potřebu se k němu nějak vymezit, navzdory tomu, že zároveň chcete na scény plné zmrzačených dětí a umučených štěňátek co nejdřív zapomenout.
/Z nějakýho důvodu ´sem si vzpomněl, jak ´sem jednou našel na skládce mrtvolku štěněte staženýho z kůže – tlapičky mělo svázaný měděným drátem – to mi bylo šest./
Vždyť když jsem až na dně, už není kam klesnout… nebo je?
Zuzana Rampichová
Labuť a lovec odhalují mýtická tajemství pravěku
Jiří Březina, jinak autor výborných současných detektivek, se opásal lukem, pomazal blátem a v rákosových sandálech se vypravil objevovat tajemství magického světa soumraku neolitu.
Zuzana Rampichová
Vlčí dispečink
Populace vlků na Šumavě nyní čítá podle odhadů zoologů 36 zvířat. Povídka o možnostech regulované ochrany hospodářských zvířat v našem největším národním parku.
Zuzana Rampichová
Poslední zastávka Dešenice
Povídka o tom, jak daleko vás na čundru může dovést špatné rozhodnutí... anebo vlak, i když má poslední zastávku v Železné Rudě.
Zuzana Rampichová
O /ne/lásce /k/ robotů/m/
Patnáctý román básníka perverze Iana McEwana je o smutku a beznaději otevřených systémů lidských životů, které zdevastuje mravní zákon, aplikovaný uzavřeným systémem umělé inteligence androidního robota.
Zuzana Rampichová
Nejen František Kotleta naděluje Vánoce v Sudetech
Pokud hledáte dárky pod stromeček mezi českými detektivními thrillery, můžete letos navštívit zapomenuté a drsné pohraničí jak východního „Sudetenlandu“ Františka Kotlety, tak západního „Sudeathlandu“ Kamila Pešťáka.
Další články autora |
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Podvod století za 2,4 miliardy. Ortinskému hrozí osm let a peněžitý trest 25 milionů
Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...
Rusové hlásí průlom fronty. Ukrajinská minela jim přihrála klíčové město
Premium Jako „den průlomů“ oslavují ruští vojenští blogeři pondělní události na doněcké frontě, kde se...
NATO by Rusy porazilo, Putin má jedinou naději, řekl polský ministr zahraničí
Rusko by se mělo bát Severoatlantické aliance, protože ho v případě střetu s ní čeká „nevyhnutelná...
Pokleknete a budete prosit. Generál slíbil zničit NATO do roku 2030
Velitel čečenských sil bojujících na Ukrajině a věrný obdivovatel ruského prezidenta Vladimira...
KOMENTÁŘ: Po dvaceti letech v EU je načase skončit naši hru s Evropou
Premium Evropskou unii dodnes tak trochu vnímáme, že jsou to „oni“. Přitom v ní sedíme a držíme ústa a...
V Londýně útočil muž s mečem. Zabil třináctiletého chlapce, napadl i policisty
Třináctiletý chlapec zemřel a další čtyři lidé byli zraněni po útoku muže ozbrojeného mečem v...
Kolumbijská univerzita zavřela kampus, podmínečně vylučuje protestující
Newyorská Kolumbijská univerzita v úterý oznámila omezení přístupu na svůj kampus na severu...
Vůz technických služeb rozmetal autobusovou zastávku, řidič byl opilý
Na okraji Mostu dnes dopoledne menší nákladní vůz zcela zdemoloval autobusovou zastávku, na které v...
Chcete, aby vaše děti měli v dospělosti bohatství? Přečtěte si, jak na to!
Správné finanční návyky a dovednosti vznikají právě v dětství. Mnoho dětí je přijímá přirozeně od svých rodičů, kteří jsou pro děti velkým vzorem....
- Počet článků 50
- Celková karma 9,10
- Průměrná čtenost 690x
Kontakt: zuzana.rampichova@centrum.cz